Big Coach v síti skepse …?

  • Published in ze života
  • Hits: 6625

Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Přeci není možné, abychom přihlíželi plížícímu se obrácení hodnot a rolí. Například naši hráči – reprezentanti. Jestli nejsem na hlavu padlý, tak jsou to oni, kdo jsou jediným vývozním artiklem, který má ve volejbalové Evropě jakousi tržní hodnotu. Myslíte si, že by je někdo platil, kdyby neprodukovali žádoucí výkon. Všímejte si dobře, hráči kteří se vrací ze zahraničí zpět do naší ligy a netáhne jim na pětatřicet, zavání to zpravidla tím, že je tam již nechtějí platit (neberte mě prosím za slovo – jsou samozřejmě výjimky). Všichni ostatní, kteří tam v prvních ligách zůstávají, jsou dobří hráči. A přesto se o tyto hráče otře kdejaký ničema v přehlídkách „zhrzených existencí“ v internetových diskusích, ba co víc i lidé se zdravým rozumem a někdy dokonce i odborníci. Místo, abychom se jich ptali (již z několika příspěvků Nováka, Jakuba Novotného či Dubše jste mohli cítit velmi svěží závan), místo, abychom kladli zvídavé otázky, například v čem se museli změnit, pasujeme se do role soudců. Ale pozor! Konečný, Rejlek, Boula, Baránek, Škach, Popelka, Kryštof, Ticháček, Lébl, J. Novotný, M. Novotný jsou nosnými hráči špičkových klubů, Novákovo foto (coby cizince) bylo na titulní straně oficiální stránky francouzské volejbalové federace a jako reprezentant pařížských sportovců nesl loni olympijskou pochodeň. Rak, Pláteník, Král a Štokr hrají nejprestižnější ligovou soutěž světa. Kdo je venku z trenérů? Jedině Smolka. Kolik funkcionářů máme v FIVB? Nikoho. V CEV? Dr. Hronka, který se tam udržel díky svým výjimečným diplomatickým schopnostem, kontaktům a znalosti tří světových jazyků. Ale jeho místo není pro Česko zastupitelné. Kdo z našich odborníků se účastní mezinárodních seminářů? Nikdo. Kdo publikuje v zahraničí. Nikdo. Jaká je naše ligová soutěž ve srovnání se severním či západním sousedem? Výkonnostně i divácky slabá. Kdo si tedy dovoluje obracet hodnoty a mířit na hráče, kteří jediní zatím náleží ke světovému volejbalu. Z jejich kritiků málokdo. Koho ve světě zajímá, co si o věci myslí Češi? Nikoho. A proč to píšu?

Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Přeci není možné, abychom přihlíželi plížícímu se obrácení hodnot a rolí. Například naši hráči – reprezentanti. Jestli nejsem na hlavu padlý, tak jsou to oni, kdo jsou jediným vývozním artiklem, který má ve volejbalové Evropě jakousi tržní hodnotu. Myslíte si, že by je někdo platil, kdyby neprodukovali žádoucí výkon. Všímejte si dobře, hráči kteří se vrací ze zahraničí zpět do naší ligy a netáhne jim na pětatřicet, zavání to zpravidla tím, že je tam již nechtějí platit (neberte mě prosím za slovo – jsou samozřejmě výjimky). Všichni ostatní, kteří tam v prvních ligách zůstávají, jsou dobří hráči. A přesto se o tyto hráče otře kdejaký ničema v přehlídkách „zhrzených existencí“ v internetových diskusích, ba co víc i lidé se zdravým rozumem a někdy dokonce i odborníci. Místo, abychom se jich ptali (již z několika příspěvků Nováka, Jakuba Novotného či Dubše jste mohli cítit velmi svěží závan), místo, abychom kladli zvídavé otázky, například v čem se museli změnit, pasujeme se do role soudců. Ale pozor! Konečný, Rejlek, Boula, Baránek, Škach, Popelka, Kryštof, Ticháček, Lébl, J. Novotný, M. Novotný jsou nosnými hráči špičkových klubů, Novákovo foto (coby cizince) bylo na titulní straně oficiální stránky francouzské volejbalové federace a jako reprezentant pařížských sportovců nesl loni olympijskou pochodeň. Rak, Pláteník, Král a Štokr hrají nejprestižnější ligovou soutěž světa. Kdo je venku z trenérů? Jedině Smolka. Kolik funkcionářů máme v FIVB? Nikoho. V CEV? Dr. Hronka, který se tam udržel díky svým výjimečným diplomatickým schopnostem, kontaktům a znalosti tří světových jazyků. Ale jeho místo není pro Česko zastupitelné. Kdo z našich odborníků se účastní mezinárodních seminářů? Nikdo. Kdo publikuje v zahraničí. Nikdo. Jaká je naše ligová soutěž ve srovnání se severním či západním sousedem? Výkonnostně i divácky slabá. Kdo si tedy dovoluje obracet hodnoty a mířit na hráče, kteří jediní zatím náleží ke světovému volejbalu. Z jejich kritiků málokdo. Koho ve světě zajímá, co si o věci myslí Češi? Nikoho. A proč to píšu? Abych znovu, již poněkolikáté vyzval českou volejbalovou veřejnost (prozatím alespoň tu, která měla odvahu se prezentovat na naší straně), aby neztrácela tah na branku, energii a odvahu, bránit podobnému převrácení hodnot a rolí. Už jsem jednou vyjádřil zklamání na rezignací Jiřího Zacha na post pravidelného dopisovatele našeho webu, který zřejmě nevydržel tlak zespodu, ale asi ani seshora. A teď znovu Big Coach, člověk, který byl pasován na fantoma našeho webu a který přinášel velmi podnětné impulsy do odborné diskuse. Vždy mě inspirovaly. Potom se o něho někdo otřel, někdo, o němž nic nevíme (o čistotě jeho úmyslů, o odborné kvalitě či duševním zdraví) a Big Coach zmizí. Uvědomujete si, že teoretický obor volejbal (resp.sportovní hry) neexistuje. Pokud ano, kdo je jeho reprezentantem? Tělovýchovné fakulty asi ne. Chudák stařičký profesor Dobrý z FTVS a jakýsi guru oboru „sportovní hry“ nás svolal ke schůzce (mně, Hřebíka, Bukače, Ježdíka), aby nás vyprovokoval k akci. Ale i volejbalová komunita v rámci volejbalového svazu … dobře, hádá se, tak to chodí, jde o moc a peníze, to zřejmě nemůže být jinak. Ale málokdo ctí alespoň nějaký základ ať odborný či etický. Neexistuje souhrn nejzákladnějších norem či poznatků, z něhož by se vycházelo a k němuž by se vracelo v případě nepřekonatelných sporů. Schází nám standard, který má třeba biomechanika, fyziologie či antropomotorika. Pokud má být sportovní hra alespoň částečně vědou, pak je to společensko-vědní obor a v něm je to všechno mnohem složitější. Ale nám schází i jakési odborné povědomí, dobrá vůle k dialogu, chuť mít něco společného (a samozřejmě i něco odlišného). A když na těchto stranách dojde ke křehkému budování odborného dialogu (křehkého mj. proto, že nelze vyloučit ty diskutéry, kterým nejde o věc, nýbrž o sebe nebo své mindráky), nechají se dvě z významných osobností tohoto dialogu zahnat do ústraní veřejnými tlachaly či plíživou šeptandou. Ale jde o víc než o nás, jde o obor. Ani náš web nemá samospasitelnou úlohu či mandát být arbitrem tohoto procesu. Jedno si však dovoluji označit jako jisté: práce mých spolupracovníků i vás diskutujících má význam pro budování oboru. Jak velký, to opět nemůžeme posoudit, ale má. Čte ho podle posledních odhadů vycházejících z reálných statistik kolem 10.000 lidí. Diskuse má význam i pro ty, kteří se do ní nezapojují či kteří chtějí úzkostlivě utajit, že jej čtou. Ano, i pro ně a jsou mezi nimi i volejbalové „celebrity“. Čili tento web je minimálně brán na vědomí a někdy i vnímán jako nebezpečný. Nakladatelství Grada již přislíbilo souhrnné vydání většiny článků včetně vašich komentářů. Ten význam jak webového, tak knižního vydání je v tom, že co je psáno, to je dáno. Tedy lze se k obsahu vracet, nikdo jej nemůže překroutit, argumenty „leží“. A ty se stávají znovu východiskem pro další diskusi. Samozřejmě, že kdo jde s názory na scénu, vystavuje se útokům upřímně uvažujících kritiků, ale i duševních chudáků. A etika? Volba amerického prezidenta byla jistě vedena zbraněmi jiného kalibru než si asi dovedeme představit, ale úroveň … není překvapivý výrok jednoho z kandidátů: svého protivníka si velmi vážím, udělal pro Ameriku mnoho pozitivního, ale myslím si, že mám větší předpoklady pro tuto funkci já, jsem lepší kandidát na úřad amerického prezidenta a proto volte mě. Znáte něco podobného v naší politice. A volejbal? Bohužel podobně. Jedna strana se vychvaluje a na druhou apriori nadává ve všech směrech. Jedna strana dělá všechno dobře a druhá všechno špatně… Cítíte ten nonsens? Oproti tomu na některé vaše diskuse jsem byl v tomto ohledu hrdý, jsou kritické, ale bylo často cítit i vzájemnou úctu. Za rok a půl existence, žádné nadávky a osočování, ale často kritika a velmi tvrdá kritika. Tu diskutující musí unést. Kolegové, podílíte s na pokusu znovuoživení našeho nemocného oboru. Velasco říkal: byli jste dobří a už nejste. Jestli chcete být zase tam, kde jste byli předtím, musíte se změnit. Souhlasím. Musíme se změnit. Diskuse na tomto webu je jedním malým záškubem, který má vyprovokovat větší pohyb ve volejbalové veřejnosti. Vždyť přeci pro vzdělaného či moudrého člověka, který čte příspěvky na webu, není složité rozpoznat, kdo a s jakým úmyslem připojuje komentář k článku a jaká je jeho kompetentnost. Bigu a ostatní, volám už podruhé, nedejte se otrávit a vydržte. Přeci nejsme pouze potomci Švejka a Gottwalda. A jako bývalý profesor českého jazyka a literatury dávám v plén:

Vlast není v hroudě, v hvozdě dávnoletém,

kde zpěv zněl věštcův posvátnými drvy.

Vlast otců našich v potomků je v krvi

a dědů prach a sláva jsou v ní živi.

Krev ctěte v sobě, vlévejte svým dětem

A naše budou navždy české nivy … (J.V.Sládek)

 

A v duchu kolegy Bednáře (dějepisce) přidávám, že jsme taky potomci Keltů, Přemysla Otakara II, Karla IV, Komenského, Masaryka, Dvořáka, Čapka. Nemáme jejich velikost, ale jsme lid s jejich dědictvím a Masaryk říkával: jací jsou občané, taková je vláda a takový je stát.

A končím znovu klasikem Sládkem:

… my chceme žít a všechno je to frází,

dokud se k žití nevzchopíme prací,

dokud nám prsa láskou nezaplanou

a čela hrdostí, jak mužům sluší,

dokud nám víra v bytí není duší

a nebudeme splácet, muž jak splácí,

přátelství přátelstvím a ránu ranou.

 
V Nymburce 24.11.2008   Zdeněk Haník