O sobectví

  • Zdenek Merta
  • Zobrazeno: 5017

„Existují dva druhy sobců“, onehdá kdosi pravil v hospodě, „egoisti a altruisti“. Ty druhé on ve své teorii považoval za představitele sobectví kolektivního, souborového. Jasně, všude kolem nás, i ve sportu a v umění se nacházejí sólisti a týmoví hráči (alibistické zbabělce, dnes vynechám). Zdá se, že bez jisté míry sobectví se velkých výkonů dosahuje jen ztuha. Je ovšem zřetelný rozdíl mezi zodpovědností jednotlivce a kolektivu, znám to dobře z hřiště i z jeviště. I tenisového singla hraju úplně jinak než debla (nejlepší jsem v mixu). Uvnitř kapely nebo s hereckým partnerem na pódiu, pokud to není kretén, člověk evidentně nepotřebuje tolik sil a koncentrace, jako když je sám...

O Novém Yorku a trenérově foukací harmonice …

  • Zdenek Merta
  • Zobrazeno: 5102

Občasnou návštěvu New Yorku všem doporučuju, tedy všem, kteří si ji mohou z nejrůznějších pohledů dovolit. Rád chodím po ulicích města, kde se mi lidi dívají do očí a čas od času se usmějí - jen tak, přestože jsou téměř všichni v permanentním spěchu. Informace o tom, že je NY půvabně kaleidoskopicky multikulturální a vyzařuje neběžnou pozitivní energii, je nošením dříví do lesa. Stejně tak je známo, že v celosvětové soutěži o nejvyšší  procento hezkých žen na ulicích nad Manhattanem vítězí jen Brno a Bratislava... (Foto: Zdenek Merta a Petr Sís)

CHVÁLA SÁZENÍ II

  • Zdenek Merta
  • Zobrazeno: 4359

Vzhledem k ohlasu, který vzbudila moje úvaha o sázkách, popíšu příhodu, která se stala těsně po jejím napsání. Byli jsme (se Zorou Jandovou a Miroslavem Donutilem) hosty televizních Bolkovin, což reprezentovalo výlet do Olšan a velmi pěkně strávený den – cítím se tam vždy jak na návštěvě v Jasné Poljaně.  Bolkoviny byly poslední, producent Miloš Zapletal z toho byl nostalgicky smutný, Boleslavova žena Marcela měla v den natáčení termín  porodu (její třetí a jeho šesté dítě), byla tedy výjimečná nálada a taky se trochu mluvilo o sázení... (foto: www.impuls.cz)

Chvála sázení.

  • Zdenek Merta
  • Zobrazeno: 4923

Vždy jsem se více či méně zajímal o sport, a to i v dobách, kdy jsem většinu času trávil po hospodách a nočních barech. Mám mezi vrcholovými sportovci (zvláště bývalými, neboť stárnu spolu s nimi) několik dobrých přátel. Jsou různí, ale všichni se vyznačují takovou kreativní hravostí, což je zjevně infantilní, ale nesmírně rozkošná vlastnost opravdového muže. Zajímavé je, že opravdovou sportovkyní nebyla ani jedna z mých přítelkyň. Tedy - jsou vůbec ženy hravé? Ale to je námět pro jiný fejeton nebo spíše anketu. S výše zmíněnými muži jsem prohrál během svého sportovního života mnoho sázek – a kromě cti mě to stálo taky spoustu peněz ... (foto: www.zdenekmerta.cz, s Bolkem Polívkou zatím žádná sportovní sázka neproběhla)

Když se lidé nedomluví, říkají si o malér…

  • Zdenek Merta
  • Zobrazeno: 6171

Předkládám zábavnou vzpomínku z léta. Shodou okolností se mi (navíc bez velké námahy) podařilo zorganizovat volejbalové utkání, na které jsem si nějaký čas myslel. Stalo se to v Mníšku pod Brdy, kde jsem několika přátelům vyprávěl o vítězné sázce Zdeňka Haníka, který v době své největší hráčské slávy porazil sám ženské družstvu rakouské ligy. “Jak sám?“,  ptali se všichni, „co je to zase za kravinu?“ „Hrál sám, na tři údery a nesměl dávat smečované podání.“ „A těch ženskejch bylo šest?“ „Jo, šest.“ „Ale byly to Rakušanky“, povídá nějaký moravský macho. „Ale hrály ligu“, rozvážně pronesl zbabělec. „To není možný, přece sám nemůže odvrátit jediný slušně připravený útok“, řekl odborník. Inu, debata se nám pěkně rozproudila a přítomný Haník nakonec souhlasil k analogickému utkání na mníšecké antuce... (Foto: V.Jarolímek, vyšší kvalita: klikni na obrázek))