Miřte slovem přesně ...

  • Published in Volejbal můj osud
  • Hits: 1817

V hlavní roli prvního článku obnoveného webu hanikvolleyball.cz je SLOVO.  Ale místo slovem začnu facebookem. Je to trochu paradox, já vlastně facebookovou kulturu neuznávám. Přijde mi trochu zvrhlé, aby někdo odhaloval světu své „vnitřnosti“, ovšem na druhé straně mi neuniklo, že facebook sehrál pozitivní roli v prvním kole volby prezidenta republiky, a to je zajímavé ... 
4 dohody 1

Osobně nemám v úmyslu sdělovat prostřednictvím facebooku nic víc, než na tomto webu a obě media propojit ke stejnému účelu. A tak jsem avizoval na facebooku, jaké cti se mi dostalo, když mě Jarda Dušek poctil býti kmotrem při křestu DVD, proslaveného a dodnes trvale vyprodávaného divadelního představení Čtyři dohody. Toto představení mi poskytlo námět pro dnešní článek. Když už jsem měl možnost být na jevišti, tak jsem si řekl, že trochu prodám náš sport – volejbal. Vymyslel jsem si fórek, že jsem s sebou vzal volejbalový míč s tím, že ho daruji tomu, kdo za námi při tom křtění vyleze na jeviště a zapinká si se mnou. Na mou výzvu vyletěla jistá dívčina, která nejen, že si zapinkala. Pěkně to do mně „osolila“, přirozeně paží se vzorně zataženým loktem. No a tak se v divadle Lávka zřejmě poprvé hrál volejbal a spokojená dívka (jistě zakuklená závodní hráčka) nesla domů kromě skvělého uměleckého zážitku, rovněž míč od firmy Gala. A teď už k tomu SLOVU.

Od té doby, co v Evropě před téměř sedmdesáti lety umlkly skutečné zbraně, zůstává hlavní zbraní, vedle peněz, právě slovo. Ne nadarmo jsou tisk a média nazývány osmou mocností světa. Slovo může zapříčinit mezinárodní spor, slovo změní přátelství v nepřátelství a lásku v nenávist. Jedním slovem se snadno vyvolá bouře emocí. Všechno jsou to jenom slova, ale mohou mít neskutečnou moc. Slovo dokáže hladit a slovo zneužité dokáže být zákeřnou zbraní. Když padne slovo, těžko se jeho účinek bere zpět. Čin se dá odčinit. Když zapomenete matce popřát k narozeninám, může to vyvolat nevoli, která se ovšem dá relativizovat: „zapomněl ve stresu“, a navíc se to nechá příští rok odčinit. Když ovšem té samé matce řeknete ve vzrušené výměně názorů, například „ ... protože jsi mě špatně  vychovala ...“, to už se vám bude odčiňovat hůře i za rok. Vracím se ke hře „4 dohody“, kde první dohoda zní: „nehřeš slovem“ nebo „miř slovem přesně“. Neumím podat tuto „dohodu“ tak zábavně jako Jarda, ale úplně bytostně jí rozumím. A především bych ji rád obrátil k užitku volejbalovým trenérům. Ale ještě předtím nabízím svůj pohled k úvaze. Domnívám se, že slovem se hřeší v zásadě dvojím způsobem ...

První způsob bych nazval „slovní šlendriján“. Tím mám na mysli nedbalost nebo pohodlnost při volbě slov nebo tvorbě vět. Možná se to nezdá, ale právě slovní nedbalost může způsobit jed, který se šíří nečekaně rychle a účinně. Člověk střílí slova od pasu jako by si neuvědomoval co mohou způsobit.

Druhý způsob bych označil jako „manipulace slovem“. To je ještě těžší hřích, protože jed je šířen s plným vědomím „manipulátora“. Jde o to, že autor výroku záměrně používá slovní spojení tak, aby uvedl posluchače v omyl a v horším případě dokonce záměrně ublížil. Něco podstatného se zamlčí nebo se slova poskládají tak, aby mohla být posluchačem vysvětlena různým způsobem či dokonce se cílí na to, aby byla pochopena jinak, než jaký skutečný smysl a hlavně záměr mají... Příkladem může být tato slovní kaskáda: manipulátor: „... Šéf mi řekl, že mě nepotřebuje ...“ a druhý na to: „ty ses ptal šéfa, zda tě potřebuje, a on ti odpověděl, že ne ...? nebo ti dokonce oznámil, že ve firmě končíš, protože tě nepotřebuje?“ Manipulátor: „ ... zkrátka mi řekl, že mě firma nepotřebuje ...“ Reálná situace mohla ovšem vypadat takto: Šéf: „jestli si takto představuješ plnění svých povinností, a nehodláš na tom nic změnit, pak je otázkou, zda tě firma bude v budoucnu potřebovat ...“, což je zcela jiný význam, než měl původní výrok manipulátora. Motivem může být také vyvolat emoci, která má iniciovat nějakou následnou akci nebo přímo manipulovat slovem s úmyslem prosadit nějaký neřečený záměr, který zůstává utajen: „ ... my dělníci už se nenecháme dále vykořisťovat ... „ a přitom může jít manipulátorovi o to, zalíbit se prostému lidu se záměrem získat mocenskou výhodu....

Mým záměrem je inspirovat trenéry k úvaze nad úlohou slova. Trenérské slovo je zásadním instrumentem při práci. V první řadě je nutné rozdělit si úlohu slova při motorickém učení a oproti tomu úlohu slova při ovlivňování postojů hráčů, při motivování nebo při vylaďování na zápas. Nejprve si proberme úlohu slova při pohybovém (motorickém) učení. Volejbalová hra vyžaduje od hráčů realizaci velmi koordinačně náročných pohybů a to v nepředvídatelném prostředí a pod časovým tlakem. Při učení těchto složitých pohybů jako je například smečařský rozběh a úder s příslušným načasováním, se používá různých postupů. Řada trenérů ovšem přeceňuje význam slova, a neustálým memorováním a slovním rozebíráním se snaží objasnit podstatu složitých pohybových řetězců. Slovo je ovšem v tomto případě špatným převodníkem. Daleko účinnější jsou důmyslná cvičení, při kterých trenér příliš nevysvětluje a která hráči umožní pohyb „prožít“ a přitom si ho uvědomovat. Pokud trenér používá slova, pak jen ta klíčová, která dávají hráči srozumitelný pokyn, co učinit kterou částí těla (například propni lokty). Tuto problematiku zakončím jednoduchým doporučením: „pro učení pohybu je pohybový zážitek účinnější než slovo“. Jiná úloha slova je při vytváření postojů, usměrňování chování hráčů v problematických situacích (kritické životní situace, vývojová úskalí, náhlé neočekávané změny), motivování nebo vylaďování na zápas. Ale o tom za týden.

Zdeněk Haník, Praha, 29.12.2013