Týmové a skupinové herní řetězce

  • Published in Úseky hry
  • Hits: 4162

Popisujeme volejbalovou rozehru z hlediska činnosti týmu, skupiny (herní kombinace, do nichž jsou zapojeni alespoň dva hráči) a jednotlivce (individuální herní činnosti), a to nám dává dostatek prostředků na to, abychom z těchto stavebních celků začali sestavovat a syntetizovat určité řetězce činností, které jsou základem volejbalové rozehry. Dle hlediska zapojení počtu hráčů do takového řetězce herních činností, které na sebe ve hře logicky navazují, rozlišujeme týmové herní řetězce, skupinové herní řetězce a individuální herní řetězce ...

Týmové herní řetězce (THŘ) chápeme jako sekvence činností celého družstva se zjevnou vzájemnou souvislostí. THŘ se mohou realizovat:

  • v rámci jedné herní situace, například: organizace činnosti družstva po vybrání útoku soupeře (do nahrávky)
  • v rámci fáze rozehry, například: zakládání a zakončování útoku po podání soupeře (+A)
  • zřetězením více činností přesahujících z jedné fáze rozehry do druhé, například: zakončování útoku A a následné zakládání obrany B (+A → -B)

Podobně jsou skupinové herní řetězce (SHŘ) sekvence činností části družstva se zjevnou vzájemnou souvislostí. Jako příklady SHŘ můžeme uvést:

  • seskupování trojbloku + následné odstoupení hráčů a nabídnutí se k útoku
  • útočná kombinace se dvěma útočníky po vlastní přihrávce s naběhnutím středového hráče ze zóny II

Konkrétní výčet přesných SHŘ není pochopitelně možný ani účelný. Pokud bychom totiž uvažovali všechny (a to pouze smysluplné) kombinace navzájem spolupracujících dvou až pěti spoluhráčů v jakékoli části rozehry, získali bychom nepředstavitelné množství variant, jejichž konkrétní popis by byl spíše zavádějící a matoucí. Můžeme to demonstrovat například na skupinovém herním řetězci ve fázi +A, kdy po přihrávce útočí hráč 2. sledem s příslušným zajištěním jeho útoku: na přihrávce se může podílet různý počet hráčů, ale nehledě na zónu, z níž se útok 2. sledem povede, by jeho zajištění mohl provádět jeden, dva, tři nebo čtyři spoluhráči. Proto všechny tyto eventuality sloučíme v následujícím přehledu do obecnější formy: útok 2. sledem se zajištěním po kombinaci při přihrávce. Příslušné smysluplné varianty tohoto SHŘ pak budou rozvedeny v inventáři typových faktorů (kapitola 3).

Příklady SHŘ ve fázi -A (po vlastním podání)

  • zaujetí výchozí formace pro blokování a následná kombinace při blokování
  • zaujetí výchozí formace pro vybírání hráčů zadní řady a následné vytvoření formace pro obranu útoku 2(3). sledem

Příklady SHŘ ve fázi +A (po soupeřově podání)

  • kombinace při přihrávce a následná útočná kombinace
  • kombinace při přihrávce a následné zajištění útočné kombinace

Příklady SHŘ přesahujících z jedné fáze do druhé +A → -B (po soupeřově podání → po vlastním útoku)

  • útočná kombinace 1. a 2. sledem a následné zaujetí výchozí formace pro blokování
  • kombinace při zajišťování útoku a následné zaujetí obranného výchozího postavení

Příklady SHŘ ve fázi -B (činnost družstva po vlastním útoku)

  • viz všechny SHŘ ve fázi -A
  • kombinace při bloku a následné znovu-zaujetí výchozího postavení pro blokování (při pokračování rozehry, míč zůstal v držení soupeře)

Příklady SHŘ přesahujících z jedné fáze do druhé

  • -A → +B (po vlastním podání → po útoku soupeře)
  • -B → +B(po vlastním útoku → po útoku soupeře)
    • kombinace při blokování a následná útočná kombinace hráčů přední řady
    • zaujetí příslušné formace pro vybírání a následné vybírání

Příklady SHŘ ve fázi +B (činnost družstva po útoku soupeře)

  • útočná kombinace hráčů přední řady po úspěšném vybrání míče
  • zakládání další útočné kombinace po vykrytí vlastního zablokovaného útoku

Příklady SHŘ přesahujících z jedné fáze do druhé

  • +B → -B (činnost družstva po útoku soupeře → činnost družstva po vlastním útoku)
  • analogické situace uvedené v příkladech v rámci úseku +A → -B