O koordinaci (nejen) ve volejbalu ...

  • Published in Radek Krpač
  • Hits: 1449

Nejen volejbaloví trenéři si často kladou otázku, do jaké míry mohou u svých hráčů ovlivnit jejich pohybové schopnosti. Například Neumaier s Hossnerem vidí problém v praktickém využití koordinačního tréninku v praxi, jinak řečeno pochybují o přímém působení tréninku koordinačních schopností na zlepšení individuálního výkonu hráčů...
Koordinace prihravka valaskova

 

 ... Neumaier šel se svými myšlenkami ještě dál a strukturální model koordinačních nároků popsal přehledně v několika kategoriích. Nároky na informace vytváří podstatné informační kanály koordinačního procesu. Požadavky na udržení rovnováhy hrají v Neumaierově modelu zvláštní roli, protože jsou pro každý pohyb velmi důležité a spoluvytváří stupeň náročnosti jednotlivých pohybů. Pod možnostmi zvládání stresových situací popisuje Neumaeier pět oblastí, které se však navzájem prolínají a nedají se jasně od sebe oddělit.

Koordinační nároky na zvládnutí pohybových úkolů

  • Požadavky na informace: optické, akustické, taktilní, kinestetické, vestibulární,
  • Požadavky na udržení rovnováhy
  • Tlakové podmínky: tlak na přesnost, tlak na čas, tlak na komplexitu, tlak na vyhodnocení situace, zátěžový tlak

V roce 2003 uveřejnil Voigt knihu s názvem „Koordinační trénink ve volejbale“, ve které vychází právě z poznatků Neumaiera. Prosadit však tyto poznatky do praxe nebylo jednoduché, protože středem pozornosti bude vždy stát interakční proces mezi trenérem a hráči, který je komplexnější než Neumaier ve svém strukturálním modelu popisuje.

Koordinační nároky kladené na volejbalistu

Popsání koordinačních nároků, které jsou na hráče volejbalu kladeny, musí vždy vycházet ze strukturální analýzy samotné hry, jejíž zvláštnosti již byly popsány v mnoha publikacích (Köhler/ Dannenmann 1993; Hossner/ Kortmann 1997; Papageorgiou/ Spitzley 2000; Voigt 2003)

Dannenmann přiřadil v modulárním konceptu herním jednáním a koordinačním schopnostem body.

Reakční schopnost: Podání 0 bodů, přihrávka odbitím spodem 3 body, útok 1 bod, blok 3 body, obrana v poli 3 body.

Diferenciační schopnost: Podání 2 body, přihrávka odbitím spodem 2 body, odbití vrchem 3 body, útok 2 body, blok 0 bodů, obrana v poli 3 body.

Orientační schopnost: Podání 2 body, přihrávka odbitím spodem 2 body, útok 2 body, blok 2 body, obrana v poli 2 body.

Rovnovážná schopnost: Podání 1 bod, přihrávka odbitím spodem 1 bod, odbití vrchem 1 bod, útok 2 body, blok 2 body, obrana v poli 2 body.

Schopnost přizpůsobení: Podání 0 bodů, přihrávka odbitím spodem 2 body, odbití vrchem 1 bod, útok 2 body, blok 1 bod, obrana v poli 2 body.

Rytmizační schopnost: Podání 1 bod, přihrávka odbitím spodem 1 bod, odbití vrchem 1 bod, útok 1 bod, blok 1 bod, obrana v poli 1 bod.  

Názor, že reakční schopnost je absolutním určujícím aspektem pro obranu v poli a přihrávku, se časem změnil. Volejbal se stal více „anticipačním sportem“, u kterého je důležité „správně“ rozpoznat charakter herní situace a úmysl soupeře (Voigt 2003). To potvrzuje výzkum, ve kterém bylo zjištěno, že rozdíl mezi expertem a novicem, začátečníkem, není v reakci na herní situaci, ale v tom, že expert dokáže lépe předpovídat, co soupeř udělá, a na tuto situaci se připravit (Munzert/Hossner 2005).

Z němčiny přeložil Radek Krpač, 27.12.2013

Zdroje:

Dannemann, F. (1985). Zur Problematik des Trainings der im Volleyball wichtigen koordinativen Fähigkeiten. In: Christmann, E. & Letzelter, H. (Hrsg.): Volleyball optimieren und variieren – 10. Symposium des Deutschen Volleyballverbandes 1984 (S.19-34). Ahrensburg beiHamburg: Czwalina.

Voigt, H.-F. & Westphal, G. (1995). Wahrnehmungsschulung im Volleyball. In: Dannenmann, F.(Hrsg.): Neue Aspekte des Volleyballspiels – 20. Symposium des Deutschen Volleyballverbandes 1994 (S. 154-167). Hamburg: Czwalina.

Voigt, H.-F. (2003). Koordinationstraining im Volleyball. Köln: Sport und Buch Strauß.