Ještě k bolestem zad.

  • Published in Petr Juda
  • Hits: 13273

Ve svých dvou příspěvcích v lednu letošního roku jsem začal s problematikou bolestí v zádech. Uvedl jsem nejčastější příčinu bolestí a tou byly svalové dysbalance po přetížení. Nastínil jsem i základní postup při léčení a předcházení těmto bolestem. Další skupinou, poměrně závažnou a i hodně rozšířenou je problematika meziobratlových plotének...
Meziobratlova plotenka vyhrez

 

 

Ploténka se skládá ze dvou částí-uprostřed je viskosní, polotekuté jádro, které obklopeno vazivovým prstencem (obr.1). Její hlavní význam je ve vyrovnávání tlaků při pohybech páteře. Náhlé šlehnutí a prudká bolest se označuje jako ischias. Ten je zmiňován již v Bibli. Rovněž Hippokrates se o ischiasu zmiňuje a Shakespeare ho popisuje jako „bolest schopnou přivodit si sebevraždu“. Poprvé byla klinicky popsána v roce 1775. To jen pro zajímavost. Poškození ploténky se stává nejčastěji náhle při ohnutí a narovnání. Často při zvedání těžkého břemene nebo při práci s kolečkem. Navíc se může podílet i úraz. Ve volejbale je to možné prakticky kdykoliv. Při výskoku a enormním prohnutí v bederní páteři, při vybírání míče. Navíc další rizikový a vyvolávající moment je rotace v páteři. A těch je ve volejbale také bezpočet: dopad z bloku, částečné otočení a odstoupení od sítě jako jeden z nejčastějších případů. Ploténka se tedy poškodí a vyhřezne. Tím může tlačit na nervový kořen nebo na durální vak (obal míchy a nervových kořenů odstupujících z míchy a jdoucí páteřním kanálem v místech, kde již mícha není - od 12. hrudního obratle dolů). Delší tlak na nervové kořeny nebo durální vak způsobuje překrvení a otok v místě útlaku (obr.2). Hlavním příznakem výhřezu ploténky je bolest. Ta je v páteři a vystřeluje do jedné z dolních končetin podle postiženého kořene. Bolest je doprovázena parestesiemi (brněním, mravenčením) a motorickým výpadkem (poruchou hybnosti). Např. nejčastější výhřez je mezi 4. a 5. bederním obratlem (obr. 3). Zde je typické vystřelování bolesti po zevní straně dolní končetiny a nemožnost se postavit na patu postižené končetiny. Samozřejmě, že záleží na velikosti útlaku. Co se týká léčby, prvním krokem je zajistit dostatečný klid. Zde je rozdíl proti léčení bolestí zad, kdy jsou příčinou dysbalance, ale mechanicky se v páteři nic neděje. Volbou je posilování a protahování a pokud půjdeme přes bolest, tak nic moc nepokazíme. U výhřezu je v prvních fázích onemocnění klid nutný. Hodně často se doporučuje brzy začít chodit na rehabilitaci a cvičit. To ovšem potíže může zhoršit. Nebezpečné je hlavně to, že záda při výhřezu ploténky nemusí moc bolet a přetrvávají jen bolesti končetiny. Navíc po ústupu akutních bolestí se opravdu bolest ze zad jakoby „vytratí“. Jaký je tedy algoritmus léčení? Obecně klidový režim a užívání léků, které ztišují bolest a uvolňují spastické svalstvo. Po jednom až dvou týdnech se může začít na rehabilitaci s tzv. trakcemi. Principem je vytažení páteře vahou vlastního těla, aby se uvolnilo svalstvo podél páteře. Trakce nemusí každý snášet. Každopádně léčení bolestí páteře, kde je příčinou výhřez ploténky je na delší dobu, čítaje týdny až měsíce. Vše je pod dozorem lékařů (ortopedů, neurologů, případně neurochirurgů). Pokud se po několika týdnech až měsících stav nelepší, doporučuje se specializované vyšetření a event. i operační léčba. Ta je nutná vždy při výpadu motoriky a jejího nezlepšování. A až teprve v rámci doléčení připadá v úvahu rehabilitace zaměřená na protahování a posilování. Závěrem jsem chtěl uvést tyto dvě velké jednotky, které mají společná znak, a to bolest v zádech. Na stejnou bolesti je nutný diametrálně rozdílný přístup jak od lékařů, tak i od trenérů, kteří jsou zpravidla první, kdo se o potížích dozví a bývají i dokonce přítomni mechanismu vzniku  potíží. Ne každé bolesti zad jsou zapříčiněny dysbalancemi a přetížením, o to je to však horší.

 Velké Meziříčí, 4.6.2008            Petr Juda