Občas jsem malá zranitelná holka ...

  • Published in osobnosti tvoří dějiny
  • Hits: 3902

Kolocova slukova2Kolocova prijem 

Lehce vás zmate svým přímým až drzým výrazem. Za válečnou maskou se totiž skrývá jemná duše ženy. Svou dochvilností je až nepříjemná. Ptá se s nelíčenou otevřeností, až to někoho může zaskočit. Je neuvěřitelně zvědavá. Je ale především prvotřídní (beach)volejbalistkou a válečnicí jako bys pohledal. Členka jednoho z nejlepších vývozních artiklů českého volejbalu Kristýna Kolocová odpovídá na otázky týkající se převážně jejího soukromí ... a ne často se dokáže někdo tak upřímně, mile a přitom kultivovaně vyzpovídat ... (Foto: Ondřej Pýcha)

Pokládám vrcholový sport za kultivovanou náhražku války, pro níž se hodí lépe muži. Cítíš se být v nějakém ohledu klukem/mužem?

Cítím. Myslím, že některé povahové rysy mám spíše „mužské“. A jsem za ně upřímně ráda. V některých situacích mi pomáhají. Ženské to mají podle mě v životě díky své citlivosti těžší, a proto mi občas nevadí být tak trochu „chlap“.

 

Jaká je tvoje nejlepší a nejhorší vlastnost?

Nejlepší: myslím si, že jsem cílevědomá. Což je vlastnost, která se hodí, troufám si říci, vždycky. A nejhorší: Dvě. V kombinaci. Tvrdohlavá a netrpělivá.

 

Jaká je nejlepší a nejhorší vlastnost Markéty?

Markéta je hodně citlivá. A mně připadá, že jednou je to její největší slabina a jindy zase obrovská přednost.

 

Co asi pokládá Markéta za tvou nejlepší a nejhorší vlastnost?

Určitě se jí nezdá moje tvrdohlavost, ale mám pocit, že těch vlastností, které na mě „nemusí“, je víc J A nejlepší? Cílevědomost?

 

Co asi pokládá Markéta za svou nejlepší a nejhorší vlastnost?

Nejlepší by mohla být, abych se neopakovala, cílevědomost J A z vlastností horších? Její přecitlivělost ji občas určitě vadí, zároveň věřím, že tak jako já i ona víme, že ač je to občas slabina, že to je jindy i její silná stránka.

 

Existuje nějaký tvůj povahový rys, o němž si myslíš, že o něm svět neví, a jsi schopna ho veřejně odhalit?

Takovou, jaká doopravdy jsem, mě zná jen málo lidí. Myslím si, že na první pohled se nezdám být příliš citlivá. Ve skrytu duše jsem ale občas jen „malá zranitelná? holka“!

 

Cítíš se být víc útočnice nebo obranářka?

Zajímavá otázka. Ve sportu díky své výšce a ex pozici libera v šestkovém volejbale jednoznačně obranářka. V životě naopak bez jakéhokoliv zaváhaní odpovídám – útočnice.

 

Vrcholový sport je pro tvrdé lokty a zaměřenost sám na sebe a svoji kariéru. Jsi v tomto směru připravena na dlouhodobý partnerský vztah?

Jsem. Věřím, že to se mnou občas není lehké, že jsem hodně zvyklá fungovat sama, sama si všecko zařídit, obstarat. Být tak trošku tím chlapem. Ale se svým partnerem tyto věci diskutujeme, víme o nich. Učím se. Pracuju na sobě. A partner si nestěžuje. Jsme spolu šťastní.

 

Už na tebe přišly někdy mateřské pudy?

Spíš jen nárazově J Těším se na to, až budu mít jednou miminko. Zároveň si to ještě asi neumím představit.

 

Vnímáte samy sebe (s Markétou) jako sex-symboly?

No, hlavně po ránu J.... Nevnímám nás jako sex-symboly. Nejsme ošklivé a lidem jsme sympatické. To je dobrá kombinace „na prodej“. Sex-symbol je pro mě samotnou spíš legrační pojem. Druhá pravda je, že se chceme líbit, rády se líbíme.

 

Jak často najdeš čas na typicky ženskou kratochvíli: kadeřník, pedikúra, kafíčko s kamarádkami?

Moc často ne. Krom toho, že není čas, nejsem velký fanoušek těchto kratochvílí. Moc mě to nebaví. Teď tedy myslím kadeřníka atd. S kamarádkami se potkám moc ráda. Na to je bohužel ale opravdu málo času.

 

Oblečeš se někdy ráda do společenského?

Velmi ráda. Jen těch příležitostí je málo. Nedávno jsme fotily profesionální fotky ve společenském oblečení a když nás hezky nalíčili, načesali a řekli nám, co přesně si máme obléci, i nám to docela slušelo. Byl to příjemný pocit.

 

Nosíš raději sukni nebo kalhoty?

Dlouhodobě kalhoty. Ale je to i tím, že žiji v ČR a sportuji. Když jsme na kempu v Africe, nosím sukni nebo šaty moc ráda. A často.

 

Tvůj oblíbený parfém?

Zlatý Gucci.

 

Které stránky denního tisku čteš? Zprávy z domova? Ze světa? Kultura? Sport?

Zprávy čtu téměř jedině na internetu (idnes.cz). K novinám jako takovým se dostanu velmi výjimečně. Ony jsou ty české po celém světě těžko k dostání. J A co čtu? Vše výše zmíněné, jen tu kulturu zanedbávám.

 

Ve světě se říká, že čeští muži smrdí, co na to říká žena – světaznalá Češka?

Jak kteří. Ten můj voní. Ale ano, deodorant nebo parfém nejsou nejlepšími kamarády Čechů. Bohužel. Ital nebo Španěl bude vždy vonět. Celkově je to spíše o dělení – ti ze západu a ti z východu. Pojďme být více zápaďáci!

 

Existuje nějaké místo na světě, kde bys chtěla žít?

Nejsem si jistá. Poznala jsem mnoho míst, zemí, kultur. Lákalo by mě místo, kde je více slunce než v Čechách. Doma to mám ale moc ráda a nevím, jestli bych byla někdy schopná odejít. Od rodiny, přátel.

 

Věříš v Boha? Pokud ne, čemu (komu) věříš? Sobě? Svému partnerovi? Něčemu jinému?

V Boha nevěřím. Věřím sobě. Hedám směry, myšlenky, nápady – kterým věřit, kterými se nechat vést. Věřím svému partnerovi. Věřím blízkým lidem kolem sebe. Markétě, Simonovi, rodičům. Každému v něčem jiném. Vytvářím si vlastní cestu.

 

Jak dlouho spolu s Markétou ještě vydržíte?

Doufám, že navždy. Markéta je moje rodina. A co se sportu týče? Do té doby, než budeme obě více smutné a nešťastné než veselé a optimistické.

 

Jak ti je, když máte těžké chvíle (například po sérii proher), jste na zájezdu a Markéta se uchýlí ke svému partnerovi Simonovi?

Zvykla jsem si. Beru to tak, jak to je. Není to ideální, ale zároveň nevím, co by ideální bylo. Markéta si potřebuje o všem povídat více než já a Simon to s ní rád rozebere. Za to jsem moc ráda, já bych ji takovou vrbou být neuměla a myslím si, že ani jiný trenér ne. Jsem za to naše seskupení ráda. Občas je mi smutno, že nemám svého přítele také po boku, zároveň ty dva obdivuju, jak to jsou schopni zvládat. Já bych tu jejich roli nechtěla.

 

Dokázala bys zvládnout, kdyby byl tvůj trenér zároveň tvým životním partnerem?

Myslí si, že ne. Ale bůhví. Třeba bych si zvykla.

 

Co bys poradila českým beachvolejbalistům, kteří chtějí být světoví?

Pracujte výborně. Nejen dobře. Dejte tomu víc, než dáváte teď. Plaťte za služby, které jsou kvalitní. Vyhledávejte kvalitní služby i za vyšší ceny. Vyplatí se to. Zkuste být méně Čechy. Naše mentalita není se světovým sportem tak kompatibilní jako třeba mentalita Američanů. Učme se od nich. Buďme sebevědomí a pozitivní. Buďme světoví. To nám chybí, všem!

 

Co bys popřála českým beachvolejbalistům, kteří chtějí být světoví?

Hodně trpělivosti. Beach volejbal je krásný, ale psychicky hrozně náročný sport.

Ptal se Zdeněk Haník, 9.3.2014, Cape Town