Mertovy šedesátiny a chlapská láska …

  • Published in osobnosti tvoří dějiny
  • Hits: 2947

Už bezmála deset let nehraji volejbal. Jednak proto, že už jsem v minulosti ublížil svým kyčelním kloubům dost a dost, jednak proto, že mě to už nebaví. Baví mě všechno kolem volejbalu, ale aktivně jsem již dohrál. Pravděpodobně jsem nezvládl stav, že dobrý volejbal už hrát nemohu a špatný hrát nechci. Jsou pouze dvě výjimky: jednou je mládežnický kemp (prestižní utkání v barvách družstva „chromí koně“) a druhá má vztah k dnešnímu hlavnímu tématu. ...


merta 1

... Při našem tradičním zářijovém pobytu v lázních Jáchymov seženu pravidelně dva místní volejbalisty, nadopuji se prášky a se svým lázeňským parťákem Zdenkem Mertou jim jdeme vyprášit kožich. Zdenkovi to udělá vždycky radost a vrátí mi to tím, že mě nechá vystoupit jako hosta v jeho celovečerním kulturním programu pro lázeňské hosty. Merta oslavil minulý pátek v Městském divadle v Brně své šedesátiny. Vrátím se k tomu v závěru článku… A tak tedy dnešní téma jsou chlapské vztahy.

Mám několik kamarádů, to jsou ti, před nimiž „chodím nahý“ a stoprocentně vím, že mi neukradnou peněženku, i kdybych ji nechal ležet kdekoli a i kdyby sami byli v nouzi. To jsou ti, na něž se neohlížím, když stojí za mnou, prostě spoléhám na to, že jsou tam, a že mám krytá záda … zkrátka na kamarádství mám ve všech směrech vysoké nároky a jak mě někdo zklame, okamžitě takový vztah zmrazím … potom jsou tu pracovní přátelé, to jsou ti, s nimiž mě spojila práce (včetně vztahů hráč – hráč, nebo trenér – hráč v minulosti). V takovém typu vztahu platí jediná zásada: je mi úplně jedno, jací jsou to lidé, pokud si rozumíme v práci, resp. se oba bytostně podřídíme pracovnímu cíli … pak jsou tu ti, k nimž mám magický vztah inspirace, vzájemného zaujetí, spojení ve vyšší dimenzi. Hudební publicista Jiří Černý, psycholog Petr Hanák, z volejbalistů to byl Josef Vondrka. Do této kategorie patří Zdenek Merta. Jirka Černý mě kdysi donutil přemýšlet o pojmu chlapská láska, protože ho v nějaké souvislosti použil. O postoji k ženám jsem zde již psal několikrát. Shrnu-li to pro potřeby dnešního tématu, soužití s ženou je vlastně péče o své druhé já, tedy alespoň pro ty muže, kteří mají to štěstí jako já a mají pěkný vztah se svou blízkou ženou (ať již žijí ve svazku manželském nebo partnerském). A hlavně, alespoň u mě, je nemyslitelné navazování situačních intimních vztahů – tedy buď „to tam je a je to na dlouho“, nebo „to tam není a nestojí to za nemilé ráno …“, jestli si rozumíme. Vztah muže s ženou je tvořen více biologicky a taky někdy pragmaticky.

Vztah s mužem s mužem je něco jiného. Dohodneme-li se, že vyloučíme typ homosexuálního vztahu, který je mi cizí, tudíž mu nerozumím, pak musím konstatovat, že vztahy s muži měly pro mě zásadní význam. Obsahují v sobě jistý idealismus, který modernímu životu v kapitalismu trochu chybí. Proto jsem hrál týmovou hru, která stojí na psychickém souladu více osob. Vždy jsem stál o to, mít kvalitní mužské vztahy. Až časem jsem si v tom udělal pořádek: vtahy k mužům, které jsem tu jmenoval, stojí na lásce – na chlapské lásce. Co to je? Těžko definovatelný cit, který já osobně vnímám takto: především vzájemná inspirace, potom schopnost společného sdílení, vzájemná čitelnost v činech, myšlenkách a citech, pocit sounáležitosti s určitou nedefinovatelnou a neviditelnou komunitou, spolehnutí se na sebe vzájemně, především ve vážných věcech (ne v maličkostech) …

Život je založen na lásce, ne na boji, jak se někdy říkává: „život je boj“. Pokud sledujete dění v českém parlamentu, přehledně vidíte, kam vede filosofie „život je boj“, a hlavně, jak jepičí má život. Boj je jedním z projevů života, ale nemůže být základní filosofií. K životu potřebujeme lásku, která se projeví, jak ve vztazích, tak v práci. Když chcete vyhrávat ve volejbalu, musíte tu hru milovat, musíte milovat pocit sounáležitosti, musíte vnímat kouzlo souhry. Vysvětloval jsem již vícekrát, že s nahrávkou letí rovněž nějaký pocit od nahrávače ke smečařovi. Truhlář musí milovat nejen svou práci, ale i dřevo, jinak se s ním „nedomluví“.

A šedesátník Zdenek Merta? Neumím blízkého člověka zbožšťovat. Je mi jasné, že všichni bojujeme s dobrem i zlem v sobě, a to každý den na novo. Taky mi chlapec leze někdy na nervy (asi i já jemu) a dovede být pěkně protivný. Dokáže otravovat s bolestmi svého těla, což my sportovci, zvyklí překonávat bolest, vnímáme jako slabost. Je někdy bohorovný atd.

Pak je tu nesčetný rejstřík předností a talentů, výčet nechám na jiné, ti mu rádi poklonou poslouží. Já osobně vysoce cením, zaujetí a náruživost pro hru – tedy schopnost zapomenout se. Dále schopnost naladit se, a to jak ve sportu, tak v životě, ale nad tím vším na něm obdivuji schopnost odstupu k předkládaným faktům. Tomu se říká moudrost. Krásně se to pozná na tom, že umí posoudit věci v protikladech a že se téměř s nikým nehádá. „Na to je samozřejmě možné mít jiný názor“, říkává třeba, když nesouhlasí. Když se vztekám a posuzuji věci příliš emocionálně, zchladí mě třeba větou: „to je ovšem samozřejmě pouze tvůj subjektivní názor…“. Když už jsem zabrousil do politiky …, nemám přesně zjištěno, jací lidé sedí v Senátu ČR, ale domnívám se, že Zdenek by byl mým kandidátem na senátora. Je až nečekaně vzdělaný a sečtělý, je milý a zábavný v jednání, je životně moudrý (jak bylo předesláno), již přestal zlobit, jelikož je prestižně saturovaný, má charakter, je velkorysý a podle mě dost těžko zmanipulovatelný. Má snad i nějaké peníze a hlavně umí je čestně vydělat, tak bude asi hodně těžké ho koupit… Samozřejmě mluvím záměrně o senátu, ne poslanecké sněmovně, kde každý musí hrát podle předepsaných politických not. I „ten můj senát“ je pojat tak trochu idealisticky, ale já si tuto iluzi ponechám a budu pokládat senát za jakousi „státní radu starších“. Pakliže přijmete tuto představu, pak je pro mě typickým senátorem Zdenek Merta. Nesměli by mít ovšem zasedání příliš často a už vůbec ne před desátou dopolední.

A tak Merta je šedesátiletý. Pokud si tyto řádky přečteš (přeci jenom jsi pro tento web nějaký čas psal) pak to, co ti přeju, ti pošeptám v soukromí a v duchu dnešního článku: MÁM TĚ RÁD, CHLAPČE.

Zdeněk Haník, v Praze dne 16.5.2011

 

PS: Zdenek Merta bude moderovat oslavy 90 let českého volejbalu dne 11.6.2011 v Městském divadle v Brně.