Hráči nesmí čekat, až se něco stane ...

  • Published in osobnosti tvoří dějiny
  • Hits: 2672

Nausch simon 2
Pokračování rozhovoru se Simonem Nauschem, trenérem nejúspěšnějšího českého beachvolejbalového páru Kolocová - Sluková ...

Jak bys vyřešil situaci, kdyby se jedna z holek (Markéta nebo Kristýna) zranila?

Kdyby to bylo řekněme na půl roku, snažil bych se tým doplnit někým z jiných párů, ale jen v případě, že by to dávalo pro všechny nějaký smysl a pomohlo to i českému volejbalu. Muselo by se to všemi zúčastněnými otevřeně prodiskutovat. Kdyby to bylo zranění, které by znamenalo vyřazení na celou sezónu, otevřel bych možná i alternativu, aby si ta druhá nebo obě založily rodinu ... 

Technologicky (z hlediska analýzy hry a tréninku) to vypadá, že dokážeš být objektivní a nestranný. Z hlediska psychologického je to složitější: musíš držet partnerský vztah a naproti tomu dobré klima v družstvu. Je to vůbec možné?

Myslím, že ano, musí se vybudovat velká důvěra s obrovským nasazením pro společnou věc. Obě hráčky musí věřit, že je jako tým posunu dál. Pokud nemám jistotu v některých citlivých případech, kontaktuji jiné kouče – kolegy, aby posoudili, zda vše vidím objektivně. Musí to být lidé, kterým věřím a kteří jsou schopni mi říct pravdu do očí.

 

Které stránky denního tisku čteš? Zprávy z domova? Ze světa? Kultura? Sport?

Čtu různé noviny, a všechno ... hlavně ekonomiku, světovou politiku, sport. Rád čtu víkendové přílohy, které mají nějaké silné téma, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Zeit, Spiegel.

 

Existuje nějaké místo na světě, kde bys chtěl žít?

Mnoho, například před deseti lety bych netušil, že budu žít v Praze a teď jsem zde. Líbí se mi tu. Žil jsem v Barceloně, Los Angeles, Wien, Hamburg a všude bych mohl žít.

 

Věříš v Boha? Pokud ne, v co věříš? V sebe? Svému partnerovi? Něčemu jinému?

„Věřit“ se spojuje s „doufat“! Doufám v nějakou vyšší moc, která má nějaký plán, protože lidstvo ho nemá. Těžké. Skutečné touhy nebo to, v co věříme je ukryté v nevědomí, Víme o sobě samých vlastně málo. Obě extrémní vysvětlení světa jak vědecké, tak čistě náboženské mi nesedí.

 

Jak to zamává s vaším vztahem s Markétou, když nastanou volejbalově „horší časy“?

Projeví se to méně, než by někdo mohl očekávat. Přímo po turnaji je to samozřejmě velmi silné. Markéta potřebuje člověka, který ji po prohře neanalyzuje, ale vyslechne a ochrání. Ale já jsem v dvojroli, a po prohře musím hledět hlavně na soudržnost týmu.

 

Jaké jsou přednosti pobytu v Kapském městě?

Teď je fáze (leden, únor, březen), kdy se dá v klidu a intenzivně pracovat (pod širým nebem, v Čechách to nejde). Kondice, individuální činnosti, souhra, taktické varianty. To znamená nejpozději 6 týdnů před zahájením mezinárodních soutěží je třeba začít společně trénovat pod širým nebem. To v blízkosti Čech není možné. V únoru jsou následující možnosti:

  • Rio (je dražší) příliš stressu, a hlavně trénovat se dá pouze brzy ráno a večer – jinak tropické teplo.
  • Kanáry: zde trénuje najednou třicet nebo více evropských družstev a ty se dělí o deset hřišť. Je tam stálý neklid, musí se trénovat často, stále před očima našich budoucích soupeřů.
  • LA

Kapské město má několik zásadních výhod: počasí s charakterem středoevropského léta, volné pláže, klid pro práci, možnost kondici trénovat ve sportovním institutu na té nejvyšší úrovni, fyzioterapie. Není zde časový posun, což umožňuje kontakt s domácím prostředím. Lacinější jídlo, lacinější služby. Zkrátka vysoká kvalita za slušnou cenu.

 

Kam patří ve světovém měřítku český beachvolejbal?

V ženské kategorii v Evropě jsme patřili mezi pět nejúspěšnějších zemí. Vezměme si páry Kolocová – Sluková, Háječková – Klapalová, Dosoudilová – Celbová patřili jsme určitě k pěti až sedmi nejlepším státům na světě. Teď máme pouze jeden pár, srovnatelný se světem a novou elitu musíme vybudovat. V mužích Beneš – Kubala byl první pár, který vydržel delší dobu, oba byli mentálně silní, kdyby pokračovali, podporoval bych je ... ale ... teď jsme z beachvolejbalového hlediska „bezejmenný stát“. Pouze Kufa a Dumek jsou relativně mladí a jsou schopni na sobě pracovat, a podřídit svůj život beachvolejbalu. Vedle toho jsou speciální případy: Kubala je stále ještě nejlepší hráč, ale otázkou je jeho věk, jeho pracovní vytížení beachvolejbalového trenéra. Hadrava je somaticky a volejbalově jeden z největších talentů, ale spojení hala+beach vidím do budoucna skepticky, přestože mě těší každý jeho dobrý výsledek. Domnívám se ovšem, že dlouhodobé výsledky nejsou bez společné zimní přípravy kompletního páru možné a Hadrava se bude muset už brzy rozhodnout.

 

Můžeš srovnat vývoj beachvolejbalu s jinými státy?

  • V Rakousku změnili strukturu práce a orientovali se více na beachvolejbal ve srovnání s halou. Jejich nejlepší hráčky ale brzy dovrší brzy věk odchodu ...
  • Německo jsou společně s Brazílií, USA, Holandskem nejsilnější země, a to v mužích i ženách. Německo má silný domácí systém turnajů, s podporou televize a vysokými Price money. Všechny tři země mají důslednou a strukturovanou práci s mládeží. Podporu svazu, ale i komerční peníze.
  • Holandsko je pro nás zajímavé, protože má rovněž jako Česko silnou tradici halového volejbalu. Nastartovali projekt: „Beachteam Holland 2004“, ovšem skutečné úspěchy přišly až v roce 2010.

Všechny zmíněné úspěšné země mají svazem podporovanou (dokonce kompletně zajištěnou) mládež, ale dospělí se financují sami.

 

Myslíš, že může v českém prostředí vyrůst světový beachvolejbalista, aniž by prošel nějakým centrem (vrcholovým oddílem) šestkového volejbalu?

Aktuálně ne. Pro budoucnost si musí nejmoudřejší lidé ve vedení českého volejbalu (z beachvolejbalu i halového volejbalu) lámat hlavu, jak to udělat, aby to možné bylo. Některé země to dokázaly. A nejde o to, aby neprošly děti „halou“, ale aby přišly do volejbalu a beachvolejbal je pro to možná atraktivnější než halový volejbal.

 

Co schází českému volejbalovému prostředí?

  • Hráčům: vlastní iniciativa, vlastní zodpovědnost. Hráči si myslí, že stačí přijít na trénink, dobře odtrénovat a absolvovat turnaje. Nejúspěšnější ovšem nejsou jen ti nejlepší, ale ti, kteří se dovedou postarat, reagovat, plánovat. Nejjednodušší příklad je, že každý hráč musí mít své balóny. Hráči nesmí čekat, až se něco stane, ale musí jednat.
  • Trenérům: někteří jsou sice motivovaní a snaží se. Pokud ovšem mluvíme o mezinárodní úrovni, musí trenér umět dobře anglicky. Někteří trenéři jsou přetížení, kvůli uživení se, dělají zároveň trenéry pro hobby hráče, vedle toho profi beach-team, a ještě třeba trenéry v šestkovém volejbalu. A odborně: kupříkladu si dobře připraví a promyslí cvičení, ale pak nejsou důslední ve vyžadování takového provedení, aby bylo dosaženo zamýšleného efektu. Dále jim často chybí trenérská filosofie: stejně jako hráči, „nepřetahují trénink do života“. Odtrénují a mizí za něčím jiným. „padla“ efekt. Chápu je, musí se uživit, ale ...
  • Beachvolejbalovým centrům: ty jsou na dobré cestě. Určitě je to dobře pro vývoj českého beachvolejbalu. Záleží na tom, jaký si stanovila cíl ... Například v Praze je poměrně dost hřišť, určitě více než ve Vídni.
  • Svazu: kapacita lidského potenciálu, více lidí. Musí se pro beachvolejbal vytvořit oddělení, kde budou minimálně tři profesionální zaměstnanci a přirozeně více peněz, ale to říká každý ... smích

 

Co musí udělat český beachvolejbal, aby byl světový?

Úspěchy z minulosti by se neměly zevšeobecňovat, byly tu zcela výjimečné případy. Například model Kubala – Beneš není přenositelný, protože to byli dva mimořádní hráči, mimořádně mentálně silní a na konci kariéry. Pokud si někdo myslí, že bude následovat tento model, zřejmě je na špatné cestě. Potenciál ovšem vidím, právě kvůli tradici a síle halového volejbalu, ten by se měl využít a zamezit hloupé nevraživosti mezi šestkovým a beachvolejbalem.

 

Co bys poradil českým beachvolejbalistům, kteří chtějí být světoví?

Věřit, že každý má šanci. Když uvěříš, zkus to! Když to zkusíš a dáš tomu vše, a nevyjde to, přesto to má smysl a dále zdraví, žádná zranění. Někdy štěstí. Vůli a sílu poznat, že to u „mě samotného“ začíná. 

Otázky pokládal Zdeněk Haník, v Praze dne 1.4.2014