Jak učit ve sportovních hrách ... (2.část)

  • Motorické učení
  • Zobrazeno: 3232

Motorický (generalizovaný) program podle Schmidta

S textem uvedeným v první části souvisí problematika motorických programů. Motorický program je definovaný jako množina svalových příkazů, které jsou strukturované před započetím pohybové sekvence a dovoluje, aby celá sekvence byla provedena bez periferní zpětné vazby (Keele, 1968). Schmidt (1991) hovoří o konceptu generalizovaných motorických programů (GMP), což je centrálně uložená abstraktní reprezentační struktura pro určitou třídu pohybů, která se parametrizuje až těsně před vykonáním pohybu podle daných podmínek. Rychlé a výbušné pohybové úkony (náročné na sílu) jsou kontrolovány pomocí otevřeného systému s malou vědomou kontrolou“ (Schmidt, 1991)...

Jak učit ve sportovních hrách … (1. část)

  • Motorické učení
  • Zobrazeno: 3689

introtext

Tip pro hloubavce v oblasti mechaniky pohybu ...

  • Motorické učení
  • Zobrazeno: 3489

Biomechanika je vědní obor, který mapuje mechanickou strukturou a mechanické chování živých systémů. Biomechanika volejbalu se zabývá z mechanického hlediska velmi složitým systémem - jedincem provádějícím volejbalové pohyby. Kdo se o tuto problematiku zajímá a nebojí se odborného textu a německého jazyka, vstupte - jedná se o nesmírně zajímavý text, ale není pro každého ...

Učíme volejbal

  • Motorické učení
  • Zobrazeno: 4379

Řízení pohybu ve volejbalu

Noční můra trenérské práce: časování pohybu

Asi není třeba nadpis příliš komentovat. Jak dosáhnout změny časování pohybu hráče při útočném úderu. Trenérskou optikou je to vcelku jasné, ale hráč…Základní otázka tedy je: které rysy flexibilních pohybových vzorců zůstávají invariantní (konstantní), dochází-li ke změnám povrchnějších rysů? Tedy v praxi, kam zacílit trenérskou radu, co je ovlivnitelné a co ne?

Učíme volejbal

  • Úseky hry
  • Zobrazeno: 3692

Jak vzniká nový pohyb ve volejbalu

Z hlediska nekonečného množství možností, které jsou ve volejbalu dány charakterem či rychlostí letu míče, polohy vlastního těla, rozestavením spoluhráčů atd., je vlastně každý pohyb ve hře i v tréninku nový, protože v naprosto identické podobě nebyl nikdy předtím vykonán. Otázka tedy zní: potřebujeme na každou situaci nový pohybový program? Jak se nový program vybuduje? Objevují se dva problémy k pochopení volejbalového pohybového chování: jak a kde uskladňuje hráč nekonečný počet pohybových programů pro nekonečně mnoho variant herní situace a jak produkuje hráč opravdu nové pohybové chování v situaci, která před tím nikdy nenastala?