Princip není zákon

  • Volejbal můj osud
  • Zobrazeno: 2430

optimales_tennistrainingZa čtyři roky svého pondělně-večerního psaní s úterním výstupem jsem si stačil všimnout, že odborná témata, ač původně jejich zařazováním byl motivován vznik tohoto webu, nejsou zdaleka tak čtená a diskutovaná jako kterákoliv jiná. Leč nic naplat, nemohu se kvůli tomu zprotivit původnímu zadání a nevzdávám se v polemice s českou myšlenkovou pohodlností. Tak tedy v neděli a v pondělí proběhl v Prostějově další experiment v oblasti volejbalového vzdělávání. Nejprve vyslechla naše volejbalová parta (trenéři SpS) společně s baskeťáky a tenisty přednášku dlouholetého metodika německého tenisového svazu (a to především ve slavné době Grafové a Beckera) Richarda Schönborna na téma “pohybové učení ve sportovních hrách”. V pondělí pak metodický úsek a úsek mládeže ČVS poprvé v dějinách zorganizoval praktický seminář, v němž vyučujícími byli trenéři jednotlivých SpS. K tomu druhému se dostanu v některém z příštích příspěvků. Dnes k Richardu Schönbornovi. Ano, je to ten muž, který byl svého času hostem Petra Ebena v pořadu Na plovárně, ale i ten muž, jehož poznatky z oblasti pohybového učení jsem začal od roku 2004 přenášet do českých volejbalovýchh knih. Upřímně řečeno, domnívám se, že někteří naši trenéři byli trochu zaskočeni, ano, možná někteří i zklamáni. Pro mě osobně mohla přednáška trvat místo 4 hodin i polovinu času. Přesto jsem si poznamenal některé myšlenky, které mají zásadní význam pro pohybové učení, což je klíčový obor v segmentu českého volejbalu, který nese název Sportovní střediska mládeže (SpS).

Nejprve prsty nebo bagr?

  • Radek Malarik
  • Zobrazeno: 3347

Normal 0 21 false false false MicrosoftInternetExplorer4

Dovolte mi reagovat na větu ZH v článku „Nebagrovaný volejbal – sebereme odvahu?“ kde říká: „Z hlediska volejbalového učení mám jasno: nejprve prsty, potom základy útočného úderu, teprve potom bagr.“ K pinďatům jsem se dostal až loni, kdy jsem začal jednou týdně pracovat se skupinou dětí, především děvčat (první až třetí třída) a zvolil jsem přesně opačný postup – nejprve bagr, potom prsty a až nakonec útočný úder. Lépe řečeno, největší důraz v tréninkovém procesu kladu na odbití spodem. K této herní činnosti používám výhradně gumové míče Molten v pozdější fázi odlehčené Galy (nejde mi samozřejmě o značky míčů). Vycházím z předpokladu, že děti mnohem snáze zvládnout odbití spodem, při dodržování správných pohybových stereotypů, než odbití obouruč vrchem, protože ve věku  8 až 9 let nejsou schopny prsty odehrát míč dál, než na krátkou vzdálenost. Proto je musíme nechat odehrávat míč u brady, při odbití jej „tahají“, čímž je vědomě necháváme odbíjet míč s nesprávnými pohybovými stereotypy, které budeme muset dříve nebo později předělávat. Zdeňkovy dva zásadní argumenty proč nejprve prsty a až následné bagr jsou zjednodušeně tyto: ... (Foto: David Pankiv)

Zatracená technika … a deset doporučení pro trenéry.

  • Volejbal můj osud
  • Zobrazeno: 10045

Opakovaně se na našich stránkách objevila diskuse o technice herních činností, a to především v komentářích pod články Jiřího Zacha. V podstatě se rozdílné názory točily kolem otázek jako: Co je optimální technika? Existuje jediná správná technika? Je nutné trvat za všech okolností na správné technice? Existuje něco jako individuální pojetí techniky? Je nedodržení správné technikou natolik fatální chybou, že se nedá nijak kompenzovat? Atd. Rád bych se k tomu vyjádřil a v závěru článku shrnul svůj názor do deseti doporučení. Začněme definicí z nejautoritativnější publikace z oblasti tréninku od docenta Dovalila z roku 2002 Výkon a trénink ve sportu.... (foto: www.pankiv.cz)

KONCEPCE SEDMI UČEBNÍCH ÚKOLŮ HERNÍHO TRÉNINKU PANA NEZAŽILA

  • Motorické učení
  • Zobrazeno: 4186

Nezažil: Vážení kolegové, chtěl bych vám, představit svůj model postupu při tréninku (nácviku a rozvoji) herní činnosti ve volejbalu. Je to 7 učebních úkolů, které dávají návod, jak rozvíjet volejbalové dovednosti od techniky pohybu až po týmový herní výkon. Rada: Moment, já jsem volejbalový trenér již dvacet let a vím, že trénink je plynulý proces s jistou logikou, ale mnoha překvapeními, novými okolnostmi, slepými cestami, návraty, opravami, korekcemi, reorganizacemi, v němž hlavní roli hraje člověk. Neustálá přítomnost lidského faktoru způsobuje, že logika tréninku dostává náhlé trhliny a jednoduchá cesta typu: po kroku A následuje krok B, je v „pravdě tělocvičny“ poněkud komplikovanější….

JAK UČIT SPORTOVNÍ HRU

  • Motorické učení
  • Zobrazeno: 3381

Rada: Pánové, než se dostaneme k modelu pana Nezažila, navrhuji probrat si některá obecná volejbalová témata, především z oblasti učení. Tak například, myslíte, že umíme učit sportovní hru nebo, že jenom zkoušíme různé metody a doufáme, že naše postupy zapůsobí a hráči se naučí hrát …?
Nezažil: Nejprve byste pane kolego musel definovat, co máte na mysli termínem „hrát“. Jestli myslíte herní způsobilost, kterou rozumíme realizaci osvojené dovednosti, řešit herní situace, zapojovat se do týmových činností a projevovat požadované herní chování ve hře, pak se můžeme začít bavit konkrétně. Jenom ještě připomínám, že  podle Jiránka (1968) je  dovednost „učením získaný předpoklad ke správnému vykonávání nějaké činnosti“. Jenom, aby bylo jasno.