Kadeřábek 17

  • Published in Michal Němec
  • Hits: 1962

kaderabek17Set se nevyvíjel příliš slavně, prohrávalo se 7 : 9 a Karolína právě zazdila další útok. „Po takový nahrávce se proti těm lodyhám blbě hraje, ale mohla to... kurník! aspoň zkusit vomést vo ruce, nebo něco...“, mrmlal pan Kadeřábek a věděl, že něco musí udělat. „Střídám!“, řekl a s ležérním úsměvem (ten mu dal nejvíc práce) usedl na svou trenérskou židli. Ven šla Adéla, na plac Mirka, takže nahrávačka za nahrávačku a děj se vůle boží. Osm tisíc diváku zatím vytvářelo pekelnou atmosféru, ale holky bojovaly a místy se dokonce zdálo, že je ta vřava burcuje a pomáhá jim víc než domácím. Trenér věděl, že když to teď nezlomí, tak už se povezou, ale stříbro si vézt domů rozhodně nechtěl. „Však my vás dostanem...“, vycházelo neslyšně z jeho úst a skutečnost, že proti nim právě teď stojí jedno z nejlepších podání na světě, jakoby vůbec nevnímal. Vzápětí už také sykla vzduchem dělová koule svalnaté Brazilky, aby se však jen neškodně odrazila od milimetrově přesně nastavených paží libera. Blokařka se vznesla ve stejném okamžiku jako nahrávačka, která jí bleskurychle přistrčila míč pod ruku a ta ho bez problémů poslala vedle bloku aby se krásně rozplácl na palubovku.

Trenér vyskočil a zaryčel jako tur (což mu naopak nedalo žádnou práci) pak opět vrátil na obličej „nenucený“ úsměv a usedl. Podávala Lenka, trefila se krásně mezi dvě hráčky a soupeřky nepřihrály, takže míč se vrátil zadarmo. Holky sehrály nacvičený signál a smečařka se proti jednobloku nemýlila, 9 :10. Další míč znamenal nejdelší rozehru zápasu. Sedmkrát přelétl síť, než ho Káča, s notnou dávkou štěstí, položila na vnější okraj lajny. Bylo vyrovnáno, jenže pak se holky nedohodli na příjmu, což ve výsledku znamenalo útok z půlky hřiště a po vzorné kombinaci soupeřek stav 10:11. „Uf...“, prohlásil pan Kadeřábek. Po nepovedené přihrávce poslala Mirka bagrem míč do handy a Maruška nouzovým lobem zázračně trefila růžek, opět srovnáno. Další míč přeletěl třikrát a na ukazateli bylo 12:11. Vedení však netrvalo dlouho, soupeř dal eso a bylo vyrovnáno. Pan Kadeřábek věděl, že jeho svěřenky teď nepotřebují nic jiného než klid a sebevědomí. Sedět už nemohl, ale na tváři se za každou cenu snažil udržet spokojený, vyrovnaný výraz i když levé víčko mu nekontrolovaně cukalo a v konečcích prstů cítil spěchající tep. „Nevadí, nevadí... teď to uděláme“, řekl jakoby se nechumelilo a pokusil se usednout. Karolínka přitáhla za jedna, rychlík šel tentokrát za hlavu a Renda ho nekompromisně poslala na zem, 13 :12. Káča pak nečekaně zkrátila podání a to šlo přímo na zem. Eso a mečbol! Jediný bod chyběl k vysněnému vítězství. Pan Kdeřábek intenzivně cítil, že se děje něco velkého. Jeho práce, nadšení, neutuchající optimismus se konečně v maximální míře zúročují v jeden velký historický triumf. Do očí se mu nezadržitelně draly slzy dojetí. Byl šťastný. V tom se však stalo něco neuvěřitelného. Na ukazateli skóre se z ničeho nic prohodily čísla, takže ukazoval nepříznivý stav 12:14 a než se šokovaný trenér vzpamatoval, rozhodčí dal soupeřkám pokyn k podání. Překvapené hráčky se nestačily zkoncentrovat a míč se od jedné z nich odrazil daleko do autu. Divácký kotel domácích vybuchl v burácejícím jásotu. „Né, to nemůžeš...“, řval zoufale pan Kadeřábek na rozhodčího, ale jeho hlas beznadějně zanikal v nastalé vřavě. „Nou, nou...“, pokusil se ještě jednou, ale někdo ho uchopil za ramena a bezohledně jím třásl. Měl pocit, že se všichni zbláznili, pomalu z něj vyprchávala energie a on už ani neměl sílu bojovat. Pořád s ním někdo cloumal, „Co se děje tatínku...“, opakovala polekaně paní Kadeřábková, „Né...“, hlesl naposledy propocený muž a jeho oči začaly nepřítomně bloudit po stropě ložnice. „Probuď se, probuď se... “, konečně mu do hlavy pronikl její konejšivý hlas a on dokázal zaostřit na ustaraný obličej. „To nic tatínku...“, hladila jeho rozpálené čelo paní Kadeřábková „Už je to dobrý...“. „Vidělas maminko jak nás ten grázl zaříz...“, zasípal zlomeným hlasem pan Kadeřábek a jak se pomalu probíral usilovně přemýšlel, kde se na olympiádě v Riu de Janeiru vzala jejich ložnice i s postelí a manželkou.

 

Michal Němec, 24. června 2011