Večeře s Big Coachem, Chodúr, Jackson atd.

  • Published in krása spasí svět
  • Hits: 2787

Martin Chodúr vyhrál Superstar a já tím pádem večeři s Big Coachem. Úvaha tajného mága webu Volejbalové akademie byla v podstatě správná: ve finále soutěže Superstar bojuje Slovák proti Čechovi a Slováci budou v podpoře svého „koně“ důslednější. Vsadil jsem se s ním virtuálně, že vyhraje Chodúr, ale upřímně přiznávám, že jsem připouštěl, že to může být i tak, jak předpovídal Big.... 
Chodur

... Úvaha tajného mága webu  V mnoha jiných projevech poťouchlý český národ se ovšem aktivoval, protože ucítil něco mimořádného. A tak i mě, tak zapřísáhlého odpůrce manipulace mobilními operátory a podobných obchodních triků, donutily dcery Terezka a Svaťka, abych poslal jeden hlas. Nechal jsem se tedy zmanipulovat, ale vědomě a rád. Čtenáři tohoto webu již vědí o mých hudebních zálibách a člověk jménem Martin Chodúr mě opravdu dojal. Dojal mě nikoliv pouze svým zpěvem, ale tím, jak slouží hudbě. Tento charismatický „normální kluk“ se podřizuje hudbě, nikoliv divákům a jsou to nakonec sami diváci, kdo to nejvíce ocení, v tom je ten fígl. Tak to dělá často Rédl a vždycky Radůza. Český národ znovu dokázal, že se nenechá vodit za nos. Nedal na efekt, ale hlasoval pro lepší zpěv. Ještě aby tak zavčasu dekódoval jiné lumpy a tuneláře. Jak řekl Palo Habera (jinak výborný volejbalista), je to pěvecká soutěž, má vyhrát zpěv. A správně čekáte paralelu … tady je: to, co předváděl Chodúr jsem vždy tolik chtěl dosáhnout ve hře u svých spoluhráčů a posléze u svých svěřenců. To umí Brazilci a myslím, že o tom něco vědí čeští hráči jako třeba Konečný, Jakub Novotný, Hudeček, Kubala, Jeslínek, Novák … Doktor Hanák mi často pokládal otázku: „Pane Haníku, jde skutečně o věc nebo je to zase něčí hra?“ Z Chodúra jsem měl dojem, že jde o věc. Ano, chtěl strašně vyhrát, ale poctivě – hudbou. Ano, tolik mi schází v současném životě, kde je mnoho věcí jenom „jako“, takoví Chodúrové. A ve volejbalu …? Když přestaneme dělat věci jenom „jako“ a půjde o věc, začne se to měnit k lepšímu. Jinak ne. A ještě něco. Na všech kempech a seminářích (a že jich bylo od prázdnin) hlásám: nechte děti propadnout hře … nepoučujte je ve hře a važte si toho, když na něco přijdou prostřednictvím hry bez vás, trenérů. To není naše trenérská ostuda, ale naopak trenérská dospělost a zodpovědnost. Tlačme do hry našich mladých volejbalistů radost, jakou rozdával Chodúr v Superstar. Podporujme, ať se naši noví volejbalisté úplně „rozpustí“ ve hře. Budou nastávat chyby, to vím, na jejich odstraňování jsou potom drilová cvičení, ale nebude tam tréma, jako ji vůbec neměl Chodúr. A to až tak, že ta méně vnímavá část společnosti začala tvrdit, že je arogantní. Nebyl vůbec arogantní, byl klidný a suverénní, protože byl „uvnitř“. Hudba, které sloužil, ho ochránila. Úplně si dovedu představit, jak ho muselo trápit, když po něm porotci žádali, aby se lépe pohyboval. Kdyby se podřizoval tomuto nesmyslnému požadavku, nemyslel by na hudbu a naopak pohyb se u něho spontánně dostavil, když ho vyvolala hudba (Elvis). Strašně mě to bavilo, i když zněla hudba, kterou normálně neposlouchám. Podobně mě nadchnul film o Michaelu Jacksonovi, … stejný pocit. Šlo o věc. Jasně, chtěl dělat show, ale prostřednictvím opravdové hudby. Celý film je lekcí o profesionalismu. A nemám zatím lepší definici profesionalismu než, že je to podřízenost cíli. Stejně Michael Jordan: největší basketbalová show byly vážné kousky ve vážných zápasech. Sloužil hře. Nejinak hrál Maradona fotbal, teď už je směšný, ale jako hráč byl opravdový. Nahrával na góly, když je mohl dát sám, protože to bylo herně účelnější. Mám rád, když jde o věc. Michael Jackson říká svým spolupracovníkům na konci filmu: „… musíme připravit divákům nevšední zážitek, únik, zavést je na neznámá místa …“. Není to krásné? Ano, asi nebyl zcela normální, šlo rovněž o velké peníze, ale podle toho, co jsem viděl, šlo hlavně o věc. Ani Nova, ani Michael Jackson není vůbec můj svět, radši mám Vltavu a Rudolfinum nebo Činoherák, ale i Nova i film o králi popu mi udělaly radost. Moderátorka Banášová by mohla dávat kurzy v pohotovosti, vtipu a vkusu mnoha českým moderátorům. Mám z toho dobrou náladu před vánoci, opakovaně jsem vnímal přirozenost a poctivost. To mám rád, když jde o věc. Pěkné vánoce, mír v duši, jaký měl Martin Chodúr

22.12.2009, Zdeněk Haník
PS. Před Silvestrem bych vám rád napsal veselejší historku ze soboty, jak Forbes (v čele našeí volejbalové sebranky) na šedesátinách Pepy Náhlovského vytočil Petra Jandu, ale nemám talent na vtipné psaní, tak uvidíme …