Jednou jsi nahoře, jednou dole

  • Published in Jiří Novák
  • Hits: 3067

S touto situací se jistě většina sportovců již na vlastní kůži setkala. Jeden den tě po vítězství  oslavují, nosí na rukou a ten druhý jsi po prohře v lepším případě součástí smutku zainteresovaných. Naštěstí volejbal není natolik sledovaným a komerčním sportem, a tak v případě neúspěchu nastává častěji situace zapomnění než třeba napadení od fanoušků či národní smutek a kritika ze všech stran...
nahore dole 2

 

Každoročně dochází ve všech sportech, ligách, pohárech atd. k velkým překvapením na úkor favoritů. Ostatně probíhající MS v hokeji je toho názorným příkladem. A takové „překvapení“ se letos urodilo i ve francouzské volejbalové lize. Bylo jich více, ale tím nejsledovanějším byl nepostup týmu Paříž Volley do play-off. Dlouhodobé výsledky od jeho založení staví tento klub do pozice, kdy i nezískání medaile vyvolává jisté diskuze, ale neproklouznutí ani do vyřazovací části bylo opravdu velkým překvapením. A protože jsem byl přímým účastníkem tohoto neúspěchu, myslím si, že za dosažené výsledky a předvedenou hru jsme si postup nezasloužili. Po vydařené přípravě a slušném začátku sezony, kdy jsme ještě po 7. kole zaostávali jen bod za suverénem z Tours, přišla na řadu Liga mistrů. V ní 3 porážky ze 3. úvodních zápasů, ale hlavně úplná ztráta sebevědomí, v jehož důsledku se nedostavily ani výsledky v lize. Nastal výsledkový propad a team, který byl i z minulosti zvyklý neustále jet na pozitivní výsledkové vlně, se dostal na kolej pochybností ...(Foto, Jiří Koliš). A jak už to ve sportu bývá, když se nedaří, na povrch postupně vyplavou problémy, které by se v případě vítězství možná vůbec nedostaly na přetřes. I kvůli finanční krizi ve společnosti musel klub utáhnout opasky, což se projevilo na hráčské kvalitě. Mladí hráči získali v teamu pozici, na kterou zřejmě ještě nebyli dostatečně připraveni. Předchozí úspěchy a tudíž určitá zodpovědnost za výsledky a za jméno klubu jim a vlastně ne jen jim svazovala nohy. Družstvo se dostalo do spirály proher a najednou nikdo neměl s takovou situací skoro žádnou zkušenost. Ten dres, který vždy naháněl strach soupeřům byl těžký pro nás samotné. Nechci se schovávat za fráze…Nebyli kvalitní hráči, nemohl být výsledek. Vždyť vyjma pár klubů na tom byli všichni podobně. A pokud se team Paříž Volley chce stavět do pozice favorita a výsledkového giganta, musí se s takovou situací umět vyrovnat. Určitá kvalita v družstvu byla. Snad přišlo jen krátkodobé uspokojení nad někdy překvapivými výsledky na úkor silnějších teamů a dnes už máme o zkušenost navíc. Vždyť i třeba takové Tours si muselo projít situací, kdy s družstvem pasovaným na titul skončilo na 9. a 10. místě.

Na závěr jen jedna zkušenost, která nás Čechy (já a Štěpán Smrčka) někdy dostávala do pozice „mega nasrání“. KLID! Asi jsme jiná škola, máme jiné zkušenosti a jiný pohled na věc. Ale shodli jsme se, že taková situace se nemůže přecházet slovy….nic se neděje, příště to bude lepší. V Paříž Volley se vždy vše řešilo podobným způsobem a nakonec musím přiznat, že tento způsob přinesl výsledky. Ale letos jsme už od prvopočátků zjistili, že med není tím správným lékem. Jako cizinci jsme postaveni do situace, kdy aniž by nám to musel někdo zdůrazňovat, jsme tam od toho, abychom „vařili“. A že si to třeba Štěpán musel občas vyžrat. Zranění? Pokud to trochu jde, pojď do toho. Pokud ti na výsledcích záleží, musíš umět obětovat hodně i třeba z osobního života. Francouzská mentalita je jiná a na to jsme cizinci dost alergičtí….teda aspoň já. Na jednu stranu vedení potřebuje v teamu frantíky. 90% dotací jde od města a tak každý domácí hráč je v družstvu přínosem pro sponzory. Ale že na to domácí hráči hřeší….už rudnu v obličejiJ Chodí se okolo nich po špičkách, chtějí nehorázné smlouvy, ale obětovat výsledkům aspoň to minimum….velký problém. Ale možná je to ve všech zahraničních ligách podobné…nevím.Bavil jsem se s mým dobrým kamarádem, nahrávačem Rafaelem Redwitzem (nahrávač v polské lize teamu Resovia Rzeszów) a ten mi potvrdil. Polský hráč v domácí soutěži? Když to nepůjde tady, půjdu v Polsku jinam. Polák se vždy někde uchytí. Strašný přístup! Ale snad to není vždy tak hrozné. Tak nakonec gratuluji všem krajánkům k úspěchům v jejich ligách a hlavně přeji všem zapáleným volejbalovým jedincům (i těm, kteří se dali do boje nejen na poli 9x9m) hodně úspěchů a trpělivosti.

Dočasný Béďa Trávníček,………Paťas, Jirka Novák, V Českých Budějovicích   14.5.2010