Podobnost s jinými sporty čistě náhodná …

  • Published in Jarda Hřebík
  • Hits: 3027
Je sobota  22.11.2008 a v dnešním tisku mě zaujal článek bývalého úspěšného basketbalového trenéra  Miroslava Pospíšila, který pravidelně 1x týdně popisuje svoje názory na sport. Konkrétně odstavec článku: „my ztrácíme konkurenceschopnost. Ale proč? To není o penězích, které jsou manažeři schopni do klubu přinést. To je o celkové výchově mládeže, o podhoubí, jež úplně zmizelo. Nechci posuzovat úroveň výchovy v jiných kolektivních sportech, které  tak neznám, ale u basketu je to na hranici prvobytně pospolné společnosti. Tak hluboko jsme klesli, a to si troufám tvrdit o celé republice. Dnes skončí dorostenec v juniorské lize, ale pak se neuplatní ani ve druhé lize dospělých (rozhodnutí volejbalu zařadit juniorské týmy do extraligové soutěže….)  Prostě chybí systém!“ Podobnost s jinými sporty čistě náhodná … ? Je sobota  22.11.2008 a v dnešním tisku mě zaujal článek bývalého úspěšného basketbalového trenéra  Miroslava Pospíšila, který pravidelně 1x týdně popisuje svoje názory na sport. Konkrétně odstavec článku: „my ztrácíme konkurenceschopnost. Ale proč? To není o penězích, které jsou manažeři schopni do klubu přinést. To je o celkové výchově mládeže, o podhoubí, jež úplně zmizelo. Nechci posuzovat úroveň výchovy v jiných kolektivních sportech, které  tak neznám, ale u basketu je to na hranici prvobytně pospolné společnosti. Tak hluboko jsme klesli, a to si troufám tvrdit o celé republice. Dnes skončí dorostenec v juniorské lize, ale pak se neuplatní ani ve druhé lize dospělých (rozhodnutí volejbalu zařadit juniorské týmy do extraligové soutěže….) Prostě chybí systém!“ Podobnost s jinými sporty čistě náhodná … ?
Asi se mnou budete souhlasit, že až na tu prvobytně pospolnou společnosti, je to v našich sportech hodně podobné. V minulém týdnu jsem byl přednášet na  fotbalové Profi-licenci v Olomouci. Trenérům jsem dal jednoduchou otázku. Kolik hodin týdně u nás  mládež  sportuje. Po krátké diskusi jsme se shodli, že něco málo přes deset hodin (moje generace průměrně více jak dvacet hodin). Počítal jsem totiž také na jedné tréninkové jednotce, jak dlouho je dorostenec dorostenecké ligy v kontaktu  s míčem. Bylo to přibližně pět minut. A žádný z hráčů po tomto tréninku nezůstal na hřišti déle. Zeptal jsem se dále, kolik asi  hodin sportoval  týdně např. Nedvěd. Zase jsme se shodli, že více jak dvacet. A zůstával přitom na hřišti skoro po každém tréninku. Sledoval jsem těmito otázkami potřebu zamyslet se nad efektivitou tréninku. Oproti chudším státům, kde sport je v podstatě jediným vyžitím mládeže a kde se rodí velké množství talentů, sportujeme u nás minimálně dvakrát méně. Proto za současných podmínek potřebujeme být značně efektivnější. Například u mládeže neztrácet půl hodiny z tréninkové jednotky strečinkem. Tento čas  třeba využít  drilovacím cvičení m techniky v pohybu. (Krátké protahovací cvičení zařadit do pohybu). Zařadit skupinové tréninky a vše dělat s míčem. I rozvoj kondice!! Vím, že  hlavně v nižších soutěžích je to problém. Tam většinou trénují  rodičové. Proto by potřebovali  jednoduché  tréninkové kuchařky. A správné metodické vedení. Třeba i pana Pospíšila. A na vrcholové úrovni? Ve fotbale. Opět dnešní článek. Trenér národního mužstva  Rada: „Jednou bude líp“ … s dovětkem novináře - i když si tím sám nemůže být jistý. V článku se píše, že reprezentace se lopotí kvalifikací a jediné pokyny jsou: koncentrovanost, disciplina, zodpovědnost, pracovitost a disciplína. Už totiž vlastně bylo špatně. Jak v roce 2006 v Německu a 2008 v Rakousku. V této souvislosti ještě glosy z jednoho článku  ze dne 16.11.2008, Torres (hráč Liverpoolu): „Řídí mě počítač“ … Při útoku v určitém rozestavení se musím pohybovat v poloměru metr a půl od značky pokutového kopu. Ani o centimetr víc a nebo míň. Co se stane, když tam nestojíte (otázka sportovního novináře)? Když jeho příkazy nedodržím, videozáznam a počítač mu to prozradí, a je zle. Pochopil jsem, že ty zdánlivě bezvýznamné centimetry hrají velkou roli…….Doporučuji přečíst si celý článek. Je ve značné konfrontaci s názory v našem fotbale. Například s těmi vysmívanými třeba tzv. Hřebíkovými  čtverci.
V Benešově 22.11.2008    Jaroslav Hřebík