VERŠOVANÝ průvodce (vztahem s hráčkou volejbalu) pro sběratele dresů

  • Published in Jan Jiráň
  • Hits: 3798

Před nedávnem jsem se na těchto stránkách zmínil o volejbalu, který vnímám jako výtvarné umění. Ale jeho pohyb tvarů a barev může vyvolat i zmatky srdce a mnohdy nás vede až k psaní veršů. Při jednom extraligovém zápase žen jsem si mezi sety romanticky zapsal do diáře:
Miloval jsem tvoji sedmičku
kterou jsi nosila na tričku
na zádech máš teď dvě jedničky
které se mazlí jak lesbičky
chtěl bych se k nim přidat zrovínka
tvá záda hřejou jak kamínka
nechceš si se mnou dnes .....     vyměnit dres?

Ten dres jsem nakonec získal. I jeho srdce....
(Foto: Jiráň - Němec, Volejbalová akademie)

Před nedávnem jsem se na těchto stránkách zmínil o volejbalu, který vnímám jako výtvarné umění. Ale jeho pohyb tvarů a barev může vyvolat i zmatky srdce a mnohdy nás vede až k psaní veršů. Při jednom extraligovém zápase žen jsem si mezi sety romanticky zapsal do diáře:

Miloval jsem tvoji sedmičku
kterou jsi nosila na tričku
na zádech máš teď dvě jedničky
které se mazlí jak lesbičky
chtěl bych se k nim přidat zrovínka
tvá záda hřejou jak kamínka
nechceš si se mnou dnes
vyměnit dres?

Ten dres jsem nakonec získal. I jeho srdce. A s úctou jsem držel palce šampionkám. Pak ovšem přišla první nástraha. Zahraniční angažmá slibuje nové výzvy. Vyprodané tribuny halekají, poháry jsou stále větší. Váš vzdálený hlas cinká po palubovce už jen jako pingpongový míček:

Podlehl jsem histerii
že teď spinkáš v Itálii
a ty se ptáš co je ti?
Pod oblohou z perleti
toužím po tvém objetí
místo tvých rtů špagety
dám si dnes už potřetí

Vzpomínky na tebe
jako stádo zeber
letí hvězdnou nocí
z Modřan na kraj světa
lesk polární záře
vtisknou do polštáře
a z kouzelné moci
zbyde sladký pocit

Lásko už je to tak
mám tě rád
na rtech rajský protlak
mám tě rád
nudle za ušima
mám tě rád
dovezli je z Říma
mám tě rád
parmezán ve vlasech
mám tě rád
zítra si dám zase
mám tě rád...

To ovšem netušíte, že se dávno hraje play off. Chvíli máte dojem, že sedíte na lavičce s cedulkou svého čísla připraven na střídání, než zjistíte, že jste byl dávno vyřazen v základní části soutěže.

Počítám ztráty
myšlenky kusý
že se zas vrátíš
teď už nelžu si
tvůj klíč je na stole

Ptám se snad posté
kdy se to stalo
domácí hosté
jak by se zdálo
bez bloků smečuješ do pole
porážku přijímám vestoje

A už zase sedíte jako divák na tribuně. Vzpomínky a sepraný dres však zůstávají.

Praha, 6.3.2008         Jan Jiráň