Kopačky a balalajka

  • Jan Jiráň
  • Zobrazeno: 2732

Před dvěma lety všichni herci v Ypsilonce psali do prosincového programu svá vánoční přání. Já jsem chtěl od Ježíška konečně pravé kožené kopačky a dlouhé trenýrky. Jako fotbalový žák Sparty jsem rok co rok marně hledal pod stromkem adidasky. Jenže to bylo v době, kdy se čekalo na světlé zítřky a mandarinky byly právě jen na Vánoce. Existence kiwi nám byla utajena. Adidasky, pravé kopačky, byly drahé a nedostupné...
fotbalove kopacky

 

Chvála školní facky.

  • Jan Jiráň
  • Zobrazeno: 2731

Nedávno jsem v rozhovoru pro učitelské noviny dostal otázku, jestli si vzpomínám, jak se na základní škole učila poezie. Nevzpomínám. Jako čtrnáctiletému se mi do rukou dostaly verše Václava Hraběte a okouzlily mě tak, že jsem začal psát písničky. Veršoval jsem pro své školní lásky a na třídních mejdanech jsem se odlišoval tím, že jsem nekouřil a poustel bigbeat s trumpetama. Na výuku poezie si skutečně nevzpomínám, ale na našeho češtináře Kazdu, který byl zároveň učitelem tělocviku, vzpomínám rád. Když jsem chodil do osmé třídy propadl k nám kluk, který hrozně zlobil; jmenoval se Šlajs. Češtinář ho opakovaně varoval: Šlajsi, Slajsi, jestli neprestaneš zlobit, tak  s tebou zatočím...
boxerske rukavice

 

JÁMA, ŠPEK A ŽRAVÁ – český víceboj.

  • Jan Jiráň
  • Zobrazeno: 2759

Říká se, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Nechci pochybo­vat nad pravdivostí tohoto lidového rčení, ale je z něj už přece jenom cítit závan minulého století. Dříve,i když jsme neměli auta a telefony, měli jsme nějak více času. Ať už na čtení, poslouchání sebe i přírody, ale třeba i na kopání jam. Dnešní doba žádá rychlý zážitek, a tak už se s jámou nikdo nezdržuje a raději si ze svého bližního vystřelí. Je to rychlejší. Pic a je po všem. Jsou ovšem poťouchlíci, kteří si chtějí svůj šprým vychutnat a věnují mu více času i líbezných slov...
ransdorf evropsky poslanec

 

KAJAK

  • Jan Jiráň
  • Zobrazeno: 2773

Slyšíte-li trávu růst, je dobré sportovat a být v kondici. To není replika ze Snáře, ale dobrá rada. Vím to z vlastní zkušenosti. V přírodě jsem od dětství nejistý. Každý šustot a ševel trávy mě k smrti vyděsí. O praskající větévce ani nemluvím. Naštěstí, kdykoliv jsem se ocitl ve volné přírodě, vždy mi pomohlo, že jsem trénovaný sportovec. Uvedu příklad. Před několika lety jsem byl s manželkou a dětmi na dovolené na Lipně. Společně se spřátelenou rodinou Škodových jsme si pronajali na nádraží v Dolní Plané starobylý vagón. Prý to bude moc romantické...
kajak

Jak jsem nenáviděl kanadské hokejisty.

  • Jan Jiráň
  • Zobrazeno: 3217

Jako malý kluk jsem často četl v dobrodružných knížkách o tajemné zemi s javorovým listem ve znaku, kde žijí Indiáni, kteří tam v hustých lesích u Velkých jezer loví jeleny a medvědy. Můj tatínek mi navíc tvrdil, že tam ve městech hrají Kanaďani nejlepší hokej na světě. Ale já jsem tomu nevěřil. Nejlepší volejbal hráli tenkrát holky Tatranu Střešovice a nejlepší hokej Golonka, Nedomanský a bratři Holíkové. Ale ty kanadské hokejisty, ať už byli dobří nebo ne, jsem jako kluk nenáviděl...
kanada hokej