KDO JE NEJLEPŠÍ???

  • Published in Jakub Novotný
  • Hits: 4792
Kdo je nejlepší volejbalista na světě? Jaká by byla nejlepší šestka (sedmička) na světě? Jak se to pozná a podle čeho se to určuje? A jak by to vypadalo, kdybychom ještě navíc do toho zamíchali hráče z minulých dob? A co teprve stvořit supervolejbalistu, jak napsal Michal Ň. Toto je můj názor na mužský volejbal. Míchat doby minulé a dnešek se mi vůbec nechce. Nedá se to totiž porovnat, volejbal se neustále vyvíjí. Tím netvrdím, že dřív se hrálo nějak hůř nebo tak. Volejbal jde ale neustále dopředu, mění se i trochu pravidla. Třeba team Fenomenů, který v devadesátých letech minulého století kraloval světu, by dnes měl, myslím, velké problémy. A to uběhlo pouhých deset, dvanáct let. Navíc o starších generacích vím velmi málo. Jak určíme nejlepší hráče na světě? Podle dosažených úspěchů. Úspěchy vám nikdo neodpáře a na tom se dá stavět. Tady se dá navíc i zabrousit do historie, když je někdo třikrát mistr světa, tak už to něco znamená. Na druhou stranu jsou vynikající hráči, kteří toho vyhráli daleko méně. Igor Omrcen, například, je jedním z nejlepších úček na světě momentálně. Ale má smůlu, že Chorvati jako nároďák, jsou na tom výsledkově ještě hůře než my. Poslední medaile v pravěku, jestli vůbec nějaká. Takže Igor vyhrál několikrát Italský pohár, ale o některých trofejích si může nechat jen zdát. A on ví, že se může snažit sebevíc a stejně to neovlivní. Dělá to z něj horšího hráče? Ne. Já budu vybírat podle hráčských kvalit. To vyžaduje znalost hráčů. Troufám si tvrdit, že ji celkem mám… Kdo je nejlepší volejbalista na světě? Jaká by byla nejlepší šestka (sedmička) na světě? Jak se to pozná a podle čeho se to určuje? A jak by to vypadalo, kdybychom ještě navíc do toho zamíchali hráče z minulých dob? A co teprve stvořit supervolejbalistu, jak napsal Michal Ň. Toto je můj názor na mužský volejbal. Míchat doby minulé a dnešek se mi vůbec nechce. Nedá se to totiž porovnat, volejbal se neustále vyvíjí. Tím netvrdím, že dřív se hrálo nějak hůř nebo tak. Volejbal jde ale neustále dopředu, mění se i trochu pravidla. Třeba team Fenomenů, který v devadesátých letech minulého století kraloval světu, by dnes měl, myslím, velké problémy. A to uběhlo pouhých deset, dvanáct let. Navíc o starších generacích vím velmi málo. Jak určíme nejlepší hráče na světě? Podle dosažených úspěchů. Úspěchy vám nikdo neodpáře a na tom se dá stavět. Tady se dá navíc i zabrousit do historie, když je někdo třikrát mistr světa, tak už to něco znamená. Na druhou stranu jsou vynikající hráči, kteří toho vyhráli daleko méně. Igor Omrcen, například, je jedním z nejlepších úček na světě momentálně. Ale má smůlu, že Chorvati jako nároďák, jsou na tom výsledkově ještě hůře než my. Poslední medaile v pravěku, jestli vůbec nějaká. Takže Igor vyhrál několikrát Italský pohár, ale o některých trofejích si může nechat jen zdát. A on ví, že se může snažit sebevíc a stejně to neovlivní. Dělá to z něj horšího hráče? Ne. Já budu vybírat podle hráčských kvalit. To vyžaduje znalost hráčů. Troufám si tvrdit, že ji celkem mám…

Když budu tvořit super šestku, bohužel nemohu nastřílet jména jen tak. Proč? Protože přemýšlím tak, aby jim to dohromady fungovalo. Když řeknu Grbič, nemůžu mu dát středáka, který vyžaduje 20 nahrávek za zápas. Vím, že Grbič hraje středem méně a nerad a nic moc (myslím v porovnání této úrovně). Když řeknu Ricardo, musím mít pro něj blázny, kteří to hrajou tak rychle jak on chce. A těch moc není, s kopcařema Ricardo hrát neumí. A tak dále. Když bych takto nepřemýšlel, tak bych mohl dát dohromady team hvězd, který bude hrát velký kulový.

Stvořit superhráče určitě jde. V hlavě. Umí létat a do míče dá ránu, že může někoho zabít. Ovládá telepatii, takže ví, kam to soupeřův nahrávač nahraje. Je nezničitelný, nikdy se nemůže zranit. Když blokuje, silou myšlenky zastaví čas, podívá se v klidu, kam smečař hraje a pak mu dá poklici. Takový borec by ale u volejbalu asi dlouho nevydržel. Spíchl by si pláštěnku z americké vlajky a šel by zachraňovat civilizovaný svět.

Normální superhráč by měl umět vše, co se ve volejbalu umět dá. To znamená: somatické předpoklady, skokanské a dynamické předpoklady, ideálně stavěné tělo, dlouhé ruce, agresivní, ale kontrolovaný projev, vůle se neustále učit, dokonalé zvládnutí všech HČJ, vybroušená technika, kompletní rejstřík všech úderů, čtení hry, vyhodnocování důležitých situací, nepodléhání tlaku…, atd. Takový hráč neexistuje. Kdybych ovšem já tvořil dokonalé účko udělal bych ho asi takto: Výška 206 – Miljkovič, dynamika a výskok- Wlazly, rejstřík úderů- Miljkovič, rána a síla- Stanley, zkušenosti- Miljkovič, podání- Omrcen, blok- Giani, útok z levého kůlu- Hernandez, ručička- moje, poslední smečařský krok- Fei, Hlavu bych mu dal svojí. Jen pro doplnění, Vissotto se mi tak nelíbí, má 211, rychlejší poslední krok a umí dva údery. To je vše. Nicméně musím uznat, že mu to stačí k tomu, aby v kariéře dosáhl více než spousta dalších.

Když bych dělal super team současnosti, tak asi takto. Momentálně je na světě pět nebo šest nejlepších nahrávačů. Ball, Grbič, Meoni, Vermiglio, Ricardo, Zagumny. Všechno staří psi. Každý hraje trochu jinak a každý je nejlepší v něčem jiném. Odstavuji Ricarda, ten může hrát nejlíp jen mezi svými Brazilci. A s nimi se neustále hádá. Vybírám Balla. Ten zraje jak víno. Taky je čím dál tím dražší, jak to víno. Když zvolím Balla, musím vybrat Stanleyho. I když Miljkoviče bych tam chtěl daleko více. Smečovat mi bude Kaziyjski a přihrávat Antiga. Tohoto Francouze v Itálii nemají rádi, protože neumí dávat rány a neskáče 350. Jsou hloupí, když je fyzicky v pořádku, moc lidí si na něj nešáhne. O přednostech v obraně a na příjmu ani nemusím mluvit. A má charakter. Ale hned za nimi by byli Zlatanov, Giba a Wijsmans. Libero Sergio. Henno je asi o trochu lepší a jistější, ale zase dělá na hřišti bordel. Jako trenér bych si vzal Sergia. Na středu je výběr velký. Hubner, Gustavo, Volkov, Lébl, Bjelica. Pak je tu mladý Kubánec, který rozmlátil v Japonsku na turnaji Velkých Mistrů, co se dalo. Vsadil bych na Hubnera, ten podle mne čte hru a blokuje nejlépe na světě. A potom Gustavo, ten je z nich nejvíce komplet. Vzal bych si i Poláka Plinskeho, kvůli charakteru. Charakter je v družstvu potřeba. A Lébla, útočí stále velmi dobře.  Takové družstvo bych vytvořil. A trenér by musel být bůh, aby je všechny uřídil. Asi Kanaďan Glenn Hoag, který momentálně trénuje Bled. Je mnoho vynikajících hráčů na té nejvyšší úrovni. Expert, který řekne, že ten „někdo“ je nejlepší, není podle mne moc v obraze.  Anebo daný výběr musí specifikovat k dané určité akci. Globálně se to totiž říct nedá. Naštěstí my nejsme experti, takže si můžeme říkat, co chceme. A proto otevřeně říkám, že nejlepší hráč jsem stejně já.

Jakub Novotný, Polsko, 10.2.2009