Učíme volejbal

  • Published in Úseky hry
  • Hits: 3571

Jak vzniká nový pohyb ve volejbalu

Z hlediska nekonečného množství možností, které jsou ve volejbalu dány charakterem či rychlostí letu míče, polohy vlastního těla, rozestavením spoluhráčů atd., je vlastně každý pohyb ve hře i v tréninku nový, protože v naprosto identické podobě nebyl nikdy předtím vykonán. Otázka tedy zní: potřebujeme na každou situaci nový pohybový program? Jak se nový program vybuduje? Objevují se dva problémy k pochopení volejbalového pohybového chování: jak a kde uskladňuje hráč nekonečný počet pohybových programů pro nekonečně mnoho variant herní situace a jak produkuje hráč opravdu nové pohybové chování v situaci, která před tím nikdy nenastala?

Jak vzniká nový pohyb ve volejbalu

Z hlediska nekonečného množství možností, které jsou ve volejbalu dány charakterem či rychlostí letu míče, polohy vlastního těla, rozestavením spoluhráčů atd., je vlastně každý pohyb ve hře i v tréninku nový, protože v naprosto identické podobě nebyl nikdy předtím vykonán. Otázka tedy zní: potřebujeme na každou situaci nový pohybový program? Jak se nový program vybuduje? Objevují se dva problémy k pochopení volejbalového pohybového chování: jak a kde uskladňuje hráč nekonečný počet pohybových programů pro nekonečně mnoho variant herní situace a jak produkuje hráč opravdu nové pohybové chování v situaci, která před tím nikdy nenastala?

Jak je obměňován pohyb v různých herních situacích?

Již v roce 1932 kdosi prohlásil v tenisu a my to hned přenesme na volejbal: útočný úder není nikdy úplně stejný jako každý jiný předtím a zároveň není nikdy absolutně nový. Nejnáročnější volejbalová dovednost: útočný úder (včetně tříkrokového rozběhu), probíhá totiž podle vzorce uloženého v generalizovaném pohybovém programu (GPP). Pohyb může (musí) být v jednotlivých fázích průběhu realizace GPP mírně modulován. Umožňuje to jeho přizpůsobení změněným okolním požadavkům, tedy především dráze letu míče po odbití vlastního nahrávače. Pohyb může být měněn v těchto parametrech:

  • Trvání (času) pohybu
    • Jestliže je nahrávka nižší, vynutí si od útočníka zrychlení pohybu. Změní-li se doba trvání pohybu, zachová si pohyb hlavní rysy původního tříkrokového rozběhu. Pohyb v tomto případě probíhá na základě stejného časového a sekvenčního vzoru smečařského rozběhu, ale může být vykonán různou rychlostí.
  • Rozsahu pohybu
    • Jestliže je nahrávka kratší, vynutí si od útočníka mírnou změnu délky jednotlivých kroků rozběhu. Amplituda pohybu může být snadno zvýšena jednotným zvýšením akcelerací při zachování časového vzorce.
  • Variace v použité končetině
    • Zde použijeme pro lepší ilustraci jinou volejbalovou dovednost a to přihrávku. Jestliže hráč zvládá techniku přihrávky mimo osu těla, pak i přestože preferuje zpravidla jednu stranu, dovede provést tentýž pohybový úkon jak vpravo od těla, tak vlevo od těla. Při změně zapojení jednotlivých končetin a efektorního systému mohou být snadno zachovány hlavní rysy pohybového vzorce.

Různé pohybové obměny (modulace) představují poměrně povrchní rysy pohybu. Na základě vnímání, které informuje hráče o proměnách (parametrech) herní situace, je zvolen ve stádiu volby odpovědi generalizovaný pohybový program (GPP). Pro tento GPP sáhne hráč bleskově do své herně paměťové databáze. Rozhodnutí o podobě pohybové odpovědi jsou k dispozici těsně před úkonem. Vyúsťují v určení několika charakteristik, které definují povahu vykonání pohybového programu, aniž by došlo k ovlivnění celkového pohybového vzorce.Jakmile jednou byly parametry vybrány a přisouzeny programu, může být pohyb zahájen a vykonán včetně této zvláštní soupravy povrchových rysů, které určil charakter herní situace. To je i odpověď na otázku v nadpisu.

Příklad řízení pohybu při smečařském rozběhu

  • Přípravný krok : 0,45 – 0,50 s
  • x
  • Brzdící krok: 0,45 – 0,55 s
  • Přídavný krok: 0,20 – 0,25 s
  • Letová fáze: 0,50 – 0,55 s

Během fáze, kterou nazýváme „přípravný krok“, musí být zhruba vyhodnocena dráha letu a tím i rozhodnuto, jak by měla vypadat podoba posledních dvou kroků, které mají časově poměrně stabilní sled a celý závěrečný dvojkrok (brzdící + přídavný krok) je řízen naplánovaným pohybovým programem. Podle charakteru nahrávky se mění směr rozběhu a částečně i délka kroků. Čili: od momentu nahrávky (odbití nahrávače) zbývá cca 0,5 s k „naprogramování pohybu“, to je relativně dlouhý čas, pokud nedojde k předčasnému zahájení pohybového řetězce. Znamená to odsunout začátek přípravného kroku podle charakteru letu míče. Během přípravného kroku se pokračuje ve vyhodnocování situace, a proto musí být pomalý až flegmatický a pozornost musí být věnována „čtení situace a přípravě programování následující akce“. Během brzdícího a přídavného kroku přicházejí samozřejmě další informace o výšce a směru nahrávky. Rozběh nemůže být v této fázi přerušován ani časově, ani prostorově. „Kostky jsou vrženy“ a jestli má následující smeč za něco stát, musí tato fáze probíhat standardně a plynule. To je záležitost pohybového programu. Je možno reagovat na parametry herní situace mírným upravením délky kroku, popř. zpomalením či zrychlením rozběhu (viz výše). Pozornost se musí přepnout na odraz, volbu druhu úderu a přizpůsobení se situaci z hlediska vlastního úderu i situaci na straně soupeře.

Ulož do dlouhodobé paměti:

Volejbalové pohyby mohou být obměňovány ve všech parametrech (trvání, amplitudě, končetinách atd.). Přestože si neustále proměny herních situací vynucují vznik nových pohybů, zůstává časová posloupnost v pohybové struktuře konzistentní. Časová pravidelnost v sobě obsahuje jediný pohybový vzorec, který může být vykonán různými způsoby a v různých „odstínech“ pohybu.

V nejrychlejších úkonech člověka, není čas, aby systém procesuálně zpracoval ZVI o chybách a opravil je … pohyb je plánován předem a vykonán s minimálním využitím senzorických informací. Přestože je PP odpovědný za hlavní jevy v pohybovém vzorci, dochází k závažné interakci se senzorickými procesy, např. k organizaci různých reflexních procesů. Soudí se, že PP jsou generalizované, aby mohly zajišťovat určitou třídu úkonů (například: útočný úder). Jsou doplňovány parametry, které definují způsob, kterým je vzorec vykonán, například: rychle nebo pomalu (volně podle Schmidta).