O ZMĚNÁCH

  • Published in Umění, kultura
  • Hits: 4560

Mám rád klidné, důvěryhodné a spolehlivé lidi, kteří žijí tak nějak v jednotě ducha i těla a jdou stále svou cestou. Miluju ty nesmírně podnětné a zajímavé osoby, které neustále modifikují úbory a účesy, zásadně mění názory a dělají vám ze života bordel. Líbí se mi města, do kterých se vracíte s jistotou, že uvidíte stejně nehynoucí krásu jako před lety...
konzervatismus Havelka O 1

 

 

Zbožňuju místa, která se tak divoce proměňují, že je při příští návštěvě téměř nepoznáte. Na těchto stránkách jsem se dozvěděl, že v roce 1998 došlo k malé revoluci ve volejbalových pravidlech – začalo se hrát bez ztrát, objevil se tie break, vznikl(o) libero, trenér se mohl zvednout z lavičky, kam byl do té doby konzervativními pravidly připoután a začalo se hrát s barevným míčem. Zřejmě byly tyto změny vedeny záměrem zatraktivnit tento sport pro diváka. Tak vám řeknu, co si o tom myslím... Hra bez ztrát  a tie break hru určitě zrychlily, daly šanci slabším, a těm nezávislé publikum přeje. Tak jo. Ten libero – to je zajímavá figura. Chápu, že se jeho působením mohou prodloužit výměny (neboť je to pes obranář), což je dobře, ale mě zároveň on trochu mate. Má jiné triko (a není to brankář) a pořád přesně nevím, co může a co ne. Dokonce údajně nesmí podávat, což se mi zdá jako vyložená diskriminace. Řekl bych, že volejbal si vymyslel libera, ale libero by volejbal určitě nevymyslel. Volnější pohyb trenérů je tak trochu marginálie, to publikum tolik nevnímá – i když další pohyblivá figura na scéně jistě přináší vzruch a možná se opravdu může v některých situacích stát takzvaně sedmým hráčem. 

Nový volejbalový míč je roztomilá věc. Je pěkně strakatý, nevím přesně proč a nejsem si také jist, zdali je lépe vidět než ten původní, jednobarevný. Vše, co je pestré, je však i zábavnější a toho já jsem zastánce. Nechápu ovšem proč se nemůže tento veselý předmět točit při nahrávce v beach volejbalu, zvlášť když  je tak pěkný. Je skoro stejně pěkný jako naše pestrobarevná planeta, které taky nikdo nezakáže, aby se otáčela. Točící se míč je ostatně blízko zasutým vzpomínkám Jurije Gagarina a tím pádem (přesahem z kolektivního nevědomí – pozn. pro Zd. Haníka) rozjasňuje mysl nás - diváků.
Mám rád sporty, které jsou tak rozkošně konzervativní,  že jejich pravidla nemám chuť měnit. Zajímají mě taky některé disciplíny, které vznikly nedávno, jejichž pravidla pořádně neznám, takže bych je měnit ani nemohl. Ale volejbal?? Měňte přátelé! Směle do toho! My – obecenstvo budeme vděčni za každou novou (i starou) atrakci. Udržte míč déle ve hře, nemlaťte do něj tolik, vraťte nám ulejvky a strhující polařské výkony. Pryč s  Madonnou, AIDS a brazilským týmem snů! Žádáme návrat do šedesátých let. Chceme Beatles, volnou lásku a starý dobrý voliš! Tak!

Mníšek 12.2.2009  Zdenek Merta