Diagnostika herního výkonu - část 3.

  • Published in Herní systémy
  • Hits: 3333

Prostředky diagnostiky herního výkonu

Každý z trenérů již určitě ve své praxi sám vyzkoušel nějakou formu zaznamenávání a vyhodnocování herního výkonu.

Prostředky diagnostiky herního výkonu

Každý z trenérů již určitě ve své praxi sám vyzkoušel nějakou formu zaznamenávání a vyhodnocování herního výkonu.

"Prostředky

Většina začátků se pojí s papírem a tužkou a vyplňováním, ať už podomácku připravených nebo až do nečitelnosti kopírovaných formulářů (obr.3), získaných z různých zdrojů s kolonkami pro čárky určujícími většinou počet jednotlivých herních činností nebo čísel či znaků abecedy pro jejich klasifikaci. Není možné opomenout listy s nakreslenými jedním či několika hřišti a změť čar spolehlivě určující hlavní směry útoků sledovaných hráčů a hráček. Tvorba formulářů je v současné době znatelně ulehčena možnostmi, které nabízejí tabulkové (spreedsheetové) programy a to jak ve formě designu tabulek, tak hlavně v následném vyhodnocování, ale o tom až později. Vždy záleží na záměru trenéra, z jakého pohledu chce diagnostikovat herní výkon. Základní otázkou je, kdy mají být data z utkání využita, to znamená, jestli mají napomáhat již během utkání nebo až v dalším tréninkovém procesu. Členění většinou kopíruje strukturu utkání, tj. na sety a případně jednotlivé rozehry. Pro tabulkové uspořádání (obr.3 a 4) na řádky a sloupce se trenér rozhodne většinou v případě, kdy mu tolik nezáleží na časovém určení provedení jednotlivých činností a potřebuje spíše koncentrovat jejich výsledky. V opačném případě je vhodnější forma notačního zápisu.

Obr. 4: Příklad návrhu formuláře

"Obr.

Pro tuto formu záznamu se zpravidla využívají služby asistenta trenéra nebo hráčů, kteří z různých důvodů nezasahují do utkání. I samotný trenér má možnost sledování herních momentů, ale ve značně omezené míře a zpravidla se pohled zužuje do záznamů koncových míčů. Při větší potřebě zainteresovanosti na sledování nebo záznamu zpravidla dochází k narušení schopnosti trenéra řídit či vést družstvo v utkání.

""

Jak již bylo uvedeno, záleží na době, v níž jsou informace z utkání využívány. Nejčastější použití ve výkonnostním volejbalu takto zaznamenávaných dat je přímo v utkání, kde i vizuální formou je možné sledované údaje analyzovat a začlenit je do rozhodování probíhajícího zápasu. Nevýhodou je pak následné zpracování údajů a vyhodnocování podle různých potřeb a hlavně sumarizace z více utkání, kde změna potřeb finální analýzy vede k nutnosti opakovaného vyhodnocení celé množiny zaznamenaných dat. Hodiny práce s kalkulačkou v ruce spojené s vyplňováním vyhodnocovacích tabulek, z nichž se pomalu vynořovala fakta o úspěšnosti jednotlivých herních momentů, jsou jistě ještě v čerstvé paměti mnohých z nás. Avšak největší úskalí se skrývá v úvaze, co mi tyto údaje vlastně mohou říci. Jak hodnotit fakt, že hráčka číslo 12 útočila s účinností 48% nebo družstvo ve 2.setu přihrálo po podání soupeře 14 míčů výborně, 6 dobře a nepřihrálo 3 míče? Jak už bylo výše konstatováno. Interpretace získaných údajů je, ač se to možná nezdá, nejdůležitější složkou diagnostiky herního výkonu. Není možné podceňovat ani stránku prezentace. I přes skutečnost, že většina výsledků je důležitá především pro trenéra samotného, bylo by chybou nepodělit se o získané vědomosti s hráči, kteří jsou přece jenom hlavními vykonavateli závěrů vznikajících ze získaných dat. Dlouhodobé pořadí hráčů podle úspěšnosti útoku, veřejně vystavené na klubové nástěnce, může být výrazným stimulem pro zlepšování se v dané činnosti.

Obr. 5: Příklad prezentace úspěšnosti útočného úderu (KP Brno, juniorky)

"Obr.

Doplnění těchto informací umožnil nástup audiovizuální techniky, která pomáhá nejenom při získávaní poznatků pro strategii v řízení utkání, ale ve větší míře poskytuje podklady pro zkvalitňování rozvoje a osvojování technických a taktických dovedností v rámci tréninkového procesu. Podařilo se překlenout počáteční problémy spojené s vysokými pořizovacími náklady na záznamovou techniku (videokameru) a vyhodnocováním videozáznamu, z důvodu velmi slabých editačních schopnosti základní spotřebitelské audiovizuální techniky (videorekordérů), kdy profesionální střihová pracoviště byla výsadou pouze několika vyvolených, televize nebo vědeckých pracovišť. Přes tato úskalí se práce s videozáznamem stala nedílnou součástí diagnostiky herního výkonu družstev všech úrovní. Sestřihy útoku družstva po přihrávce v jednotlivých rotacích a dalších herních fragmentů využívají k přípravě na své další soupeře snad všechna vrcholová družstva. A i když se tyto analýzy na výkonnostní úrovni asi nestanou „denním chlebem“, může být použití a analýza videozáznamu velkou pomocí při sledování zvládnutí úrovně jednotlivých herních činností pod tlakem utkání. Nehledě na možnost prezentace případných chyb nebo správného provedení HČJ přímo sledovaným hráčům a hráčkám. To je další přínos diagnostiky: výrazné doplnění metodického vedení tréninkového procesu.